Agrippa Herminius Archarius

Agrippa Herminius Archarius (82–40 př. n. l.) byl římský voják, který sloužil jako vigilus (strážný) v Legii I Equestris pod velením Sexta Pompeia během sicilského povstání na sklonku 1. století př. n. l., vedeného frakcí optimátů. V roce 40 př. n. l. padl v boji proti Octavianově Legii III Gemina, věrné straně populárů, během obléhání Syrakus na Sicílii.

Archarius pocházel z nevýznamné plebejské rodiny z Kampánie, která si však udržovala dlouhodobou klientskou věrnost rodu Pompeiovců. Jeho mládí bylo poznamenáno chaosem Sullových proskripcí a následným rozpadem Prvního triumvirátu. Do armády vstoupil pravděpodobně již v raném věku, avšak teprve pod praporem Sexta Pompeia nalezl ideologický smysl boje. Věřil, že námořní blokáda Itálie a odpor na Sicílii jsou poslední nadějí na obnovu tradiční republiky proti nastupující autokracii triumvirů.

V rámci Legio I Equestris zastával specifickou roli vigila. Ačkoliv byl tento termín v Římě obvykle spojován s hasičskými a policejními sbory, v polních podmínkách sicilské kampaně označoval Archariusova hodnost specialistu na noční hlídky a ochranu vojenských skladů před sabotážemi. Sextus Pompeius, jehož moc se opírala o kontrolu dodávek obilí, si byl dobře vědom nutnosti chránit své zásoby v opevněných přístavech, jako byly Syrakusy, před infiltrátory Octavianových zvědů.

Osudné obléhání Syrakus v roce 40 př. n. l. bylo zlomovým bodem konfliktu. Historické fragmenty naznačují, že Archarius nepadl v otevřené polní bitvě, ale během zoufalé obrany jedné z městských bran, když se předsunuté oddíly Legio III Gemina pokusily o noční průlom. Svědectví přeživších popisují skupinu obránců, kteří udrželi pozici dostatečně dlouho na to, aby civilní obyvatelstvo stihlo uprchnout do vnitřní citadely, přičemž Archarius měl být posledním mužem, který zůstal stát na hradbách.

Jeho tělo nebylo nikdy formálně pohřbeno s vojenskými poctami, neboť město nakonec padlo do rukou Octaviana, který nechal většinu obránců popravit nebo zotročit. Nicméně v 19. století byl při vykopávkách poblíž syrakuského amfiteátru nalezen poškozený náhrobní kámen s nápiserm "A. H. Archarius, věrný až do konce", což historiky vede k domněnce, že jeho rodina nebo přeživší spolubojovníci mu tajně vybudovali skromný kenotaf na památku jeho oběti.

Další informace: 120. illinoiský pěší pluk, 125th Kursk Infantry Regiment.