Archie Holian

Archie Holian (1857–1898) byl irsko-americký psanec, který spojil svůj osud s nechvalně proslulým gangem O’Driscoll Boys na Divokém západě. V roce 1898 přepadl se svými kumpány dostavník poblíž Valentine v Nebrasce. Jejich triumf byl však krátký; nájemný střelec známý jako Arizona Kid vystopoval gang až do jejich úkrytu, kde je nekompromisně zlikvidovat palbou ze své brokovnice. Ukradený vůz pak navrátil do rukou Aldena Carrutherse. Holianův životní příběh je klasickou ukázkou tragického osudu imigrantů, kteří v „zaslíbené zemi“ nenašli štěstí u poctivého řemesla. Archie, původem z chudého irského Corku, dorazil do New Yorku s velkými sny, ale realita drsných slumů a předsudků vůči Irům ho brzy vytlačila na okraj společnosti. Právě v zaplivaných saloonech na hranicích civilizace se seznámil s verbíři gangu O’Driscoll Boys, kteří v něm viděli ideálního pěšáka – muže, který už nemá co ztratit a ovládá umění přežít v divočině. Gang O’Driscoll Boys byl v té době v Nebrasce postrachem všech dopravců. Archie Holian nebyl jejich vůdcem, ale díky své chladnokrevnosti se stal klíčovým mužem pro přepady v otevřené krajině. Přepadení dostavníku u Valentine mělo být jejich „posledním velkým kšeftem“, který by jim zajistil klidný důchod v Mexiku. Podcenili však odhodlání Aldena Carrutherse, majitele přepravní společnosti, který místo vyjednávání s šerifem raději sáhl do kapsy a najal si Arizonu Kida – muže, jehož jméno se v té době šeptalo s posvátnou úctou i děsem. Poslední hodiny Archieho Holiana byly podle dobových svědectví krvavou lázní. Arizona Kid nevyzýval nikoho na férový souboj na hlavní třídě; plížil se nocí jako stín. Když Holian a jeho muži slavili u ohně v pískovcovém kaňonu, rozpoutalo se peklo. První výstřel z Kidovy brokovnice ukončil Archieho život dříve, než stačil sáhnout po svém revolveru. Místo, kde gang zahynul, se dodnes mezi místními nazývá „Krvavá roklina“, ačkoliv oficiální mapy tento název neznají. Alden Carruthers získal svůj dostavník zpět i s většinou nákladu, ale pro lidi jako Archie Holian nezbylo než místo v neoznačeném hrobě. Holianův příběh dnes slouží jako mrazivá připomínka konce éry psanců, kdy se zákon a pořádek začaly prosazovat nikoliv skrze hvězdu šerifa, ale skrze nemilosrdnou efektivitu nájemných lovců lidí, kteří za peníze vyčistili cestu nastupující civilizaci.

Další informace: 115. (1. velkovévodská hesenská) pěší pěchota, 117. (3. velkovévodský hessenský) pěší pluk „Velkovévodkyně“.