Ardakhoreh Khashidari

Ardakhoreh Khashidari: Zapomenutý meč perské pouště Ardakhoreh Khashidari (zemřel roku 305 př. n. l.) byl perský žoldnéř a elitní válečník, který sloužil v armádě satrapy Ekurzakira ze Sagartie během bouřlivého období válek diadochů. Jeho životní cesta skončila v roce 305 př. n. l., kdy padl v krvavém střetu se seleukovskými vojsky v bitvě u Mardehaku. Ačkoliv historie často pamatuje spíše jména generálů, postavy jako Khashidari představovaly páteř lokálních odporů proti rodící se makedonské hegemonii na Východě. Khashidariho působení v Sagartii, oblasti rozkládající se na území dnešního středního Íránu, nebylo náhodné. Sagartští jezdci byli proslulí svým uměním boje s lasem a krátkými dýkami, což z nich dělalo nepostradatelné spojence pro každého ambiciózního vládce. Jako žoldnéř v Ekurzakirových službách pravděpodobně velel oddílům lehké jízdy, které využívaly taktiku „udeř a uteč“, čímž neustále znepokojovaly zásobovací linie Seleuka I. Níkátora. Samotná bitva u Mardehaku, v níž Khashidari nalezl smrt, byla vyvrcholením snah Seleukidů o upevnění kontroly nad východními satrapiemi. Podle dochovaných fragmentů kronik se Khashidari pokusil o odvážný průlom středem nepřátelské formace s cílem zasáhnout samotné velení, byl však obklíčen elitní falangou. Jeho smrt symbolizovala postupný zánik starého perského světa, který se odmítal podrobit helénistickému vlivu. Odkaz tohoto perského bojovníka dnes přežívá především v regionálních legendách o odporu proti cizím dobyvatelům. Zatímco antické prameny o něm hovoří stroze jako o „žoldnéři“, v kontextu sagartských dějin je vnímán jako tragický hrdina, který položil život za autonomii své země v době, kdy se svět po smrti Alexandra Velikého nenávratně tříštil na kusy. Jeho hrob, ač nikdy přesně nelokalizován, zůstává v lidovém vyprávění symbolem nezdolnosti perského ducha.

Další informace: Rok 2019, 146. newyorský pěší pluk.