Ardaviraf Minis

Ardaviraf Minis: Zapomenutý štít Kappadokie Ardaviraf Minis (131–83 př. n. l.) byl kappadocký voják a věrný služebník krále Ariarathese IX., v jehož řadách bojoval během první mithridatovské války. Jeho životní pouť skončila roku 83 př. n. l. v jižní Anatolii, kde padl v bitvě u řeky Maiandros (Meandru) během krvavého střetu s římskými legiemi. Život ve stínu pontského vlivu Ardaviraf se narodil do doby, kdy se Kappadokie zmítala v křečích politických intrik mezi Římem a Pontským královstvím. Jako syn drobného šlechtice z hornaté oblasti Tauru byl od mládí cvičen v tradičním persko-anatolském způsobu boje, který kladl důraz na lehké jezdectvo a lukostřelbu. Jeho vzestup v armádě krále Ariarathese IX. byl úzce spjat s vlivem králova otce, mocného Mithridata VI. Pontského, který z Kappadokie učinil strategický nárazník proti římské expanzi na východ. Strategie a vojenské úspěchy Ačkoliv se do historie zapsal především svým posledním bojem, předchozí léta strávil Ardaviraf upevňováním moci svého krále v neklidných pohraničních provinciích. Podle střípků dochovaných v dobových kronikách vynikal schopností rychlého manévrování v náročném terénu Malé Asie. Jeho oddíly byly známé svou disciplínou, což v armádě složené z mnoha etnik nebylo pravidlem, a on sám se těšil pověsti velitele, který se o své muže dělí o poslední skývu chleba i válečnou kořist. Osudný střet u řeky Maiandros Bitva u řeky Maiandros v roce 83 př. n. l. představovala kritický bod druhé fáze konfliktu. Ardaviraf zde velel pravému křídlu spojeneckých sil, které se pokoušelo odrazit ofenzívu vedenou římským vojevůdcem Murenou. Ačkoliv terén v okolí meandrů řeky skýtal defenzivní výhodu, římská disciplína a neúprosný tlak legionářů nakonec kappadockou linii rozbily. Ardaviraf Minis padl v první linii, když se údajně pokoušel o protiúder, který měl králi získat drahocenný čas k ústupu. Odkaz v anatolské tradici Po jeho smrti se z Ardavirafa stala postava místního hrdiny, jejíž příběh přežíval v ústní tradici kappadockých horalů po několik generací. Pro mnohé symbolizoval tragický osud malých národů, které se ocitly v mlýnských kolech mezi dvěma supervelmocemi – Římem a Pontem. Přestože byla jeho jména zastíněna slavnějšími králi, moderní historici v něm vidí prototyp loajálního důstojníka, jehož osobní oběť formovala hrdinskou epiku té doby.

Další informace: 138. illinoiský pěší pluk, 122nd Illinois Infantry Regiment.