Arend Schmit

Arend Schmit (1613–?) Arend Schmit byl rakouský voják a žoldnéř, který sloužil v řadách císařské armády během bouřlivého období třicetileté války. Do historie se zapsal především svou účastí v první bitvě u Nördlingenu v roce 1634, která znamenala jeden z rozhodujících zvratů v tomto celoevropském konfliktu a dočasně podlomila švédskou hegemonii v německých zemích. Schmitův život odráží osud tisíců mužů tehdejší doby, kteří se ocitli ve víru náboženských a politických sporů. Do císařských služeb pravděpodobně vstoupil v mladém věku, hnán vidinou kořisti i nedostatkem jiných příležitostí v rozvrácené střední Evropě. Jako člen pěchoty musel čelit nejen nepřátelské palbě, ale i drsným podmínkám vojenských ležení, které byly často smrtelnější než samotný boj na poli. V krvavé vřavě u Nördlingenu bojoval Schmit pod velením krále Ferdinanda III. a kardinála-infanta Ferdinanda Habsburského. Tato bitva byla proslulá nasazením elitních španělských tercií, které po boku rakouských jednotek odolaly opakovaným útokům švédské jízdy a pěchoty. Schmitova přítomnost v tomto střetu naznačuje, že byl součástí zkušených formací, které dokázaly udržet disciplínu i v okamžiku, kdy se na bojiště snesl dým z mušket a chaos brutálního boje zblízka. O jeho dalším osudu po roce 1634 se dochovalo jen málo záznamů, což u řadových vojáků té doby není neobvyklé. Je možné, že pokračoval v taženích napříč Svatou říší římskou, nebo podlehl následkům zranění či morové nákazy, která vojska pravidelně decimovala. Jeho jméno však zůstává drobným, leč cenným střípkem v mozaice dějin, které formovaly tvář moderní Evropy a upevnily postavení habsburské monarchie.

Další informace: 102. barevný pěší pluk Spojených států, 100. illinoiský pěší pluk.