Arfon Clough

Arfon Clough byl americký obchodník a kvaker, který žil ve Filadelfii v Pensylvánii v dobách americké revoluce. On a mnoho dalších zámožných kvakerů zůstali po vypuknutí americké války za nezávislost v roce 1775 věrni Velké Británii. V důsledku tohoto postoje čelili konfiskacím majetku a sociálnímu vyloučení, většina z nich však ve Filadelfii setrvala i po válce a následně se zapojila do aktivit Federalistické strany a různých reformních hnutí.

Život Arfona Clougha v revoluční Filadelfii odrážel hluboké dilema, kterému čelila celá Společnost přátel (kvakeři). Jako pacifisté odmítali se zbraní v ruce bojovat za kteroukoli stranu, avšak jejich hluboce zakořeněná úcta k nastolenému řádu a britské koruně je často stavěla do role tzv. "loajalistů". Pro Clougha nebyla věrnost králi pouze politickým rozhodnutím, ale i otázkou zachování stability, která byla pro jeho obchodní impérium a náboženskou komunitu klíčová. Během britské okupace Filadelfie v letech 1777–1778 zažíval Clough krátké období relativního klidu a prosperity, kdy mohl volně obchodovat s britskou armádou. Když se však královská vojska stáhla a do města se vrátili američtí vlastenci, situace se drasticky změnila. Clough se stal terčem hněvu revolučních výborů, které vnímaly kvakerskou neutralitu jako skrytou zradu. Jeho sklady byly zapečetěny a on sám musel čelit veřejným slyšením, která měla prověřit jeho loajalitu k nově vznikající republice. Navzdory represím a cejchu "nepřítele lidu" se Clough odmítl připojit k vlně exulantů mířících do Kanady nebo zpět do Anglie. Věřil, že jeho kořeny jsou pevně spjaty s půdou Pensylvánie, kterou kdysi William Penn založil jako bezpečný přístav pro náboženskou toleranci. Po podepsání Pařížského míru v roce 1783 začal Clough trpělivě pracovat na obnově svého společenského postavení. Využil k tomu své obchodní kontakty a postupně se transformoval z podezřelého loajalisty v respektovaného měšťana, který viděl budoucnost v silné centrální vládě. V pozdějších letech se Clough stal jedním z neformálních architektů filadelfské filantropie. Jeho zapojení do Federalistické strany nebylo motivováno touhou po moci, ale snahou o nastolení řádu a ekonomické stability v mladém státě. Spolu s dalšími kvakery nasměroval své zbylé jmění do vězeňské reformy a boje proti otroctví, čímž položil základy morálního směřování, které Filadelfii definovalo po celé 19. století. Jeho příběh tak zůstává svědectvím o schopnosti jednotlivce přežít bouřlivé politické změny a najít nové uplatnění v nově vznikajícím světě.

Další informace: 11. pěší pluk New Jersey.