Ariz Pocoli

Ariz Pocoli: Albánský bojovník v osmanských službách Ariz Pocoli (zemřel 19. července 1733) byl osmanský Albánec a příslušník nepravidelných jednotek zvaných baši-buzuk. Sloužil v armádě Topala Osmana Paši během osmansko-perské války v letech 1730–1735. Jeho životní cesta skončila v roce 1733, kdy padl v krvavé bitvě u Sámarry. Jako baši-buzuk patřil Pocoli k obávaným, ale disciplínou nepolíbeným sborům. Tito bojovníci nebyli součástí pravidelné armády a stát jim neposkytoval žold ani výstroj; jejich motivací byla kořist a oddanost svému veliteli. Albánci byli v těchto jednotkách vysoce ceněni pro svou houževnatost a střelecké umění, což z Pocoliho činilo ideálního vojáka pro brutální střety na hranicích rozrůstajícího se impéria. V roce 1733 se Pocoli ocitl uprostřed jednoho z největších vojenských střetnutí své doby. Pod vedením zkušeného generála Topala Osmana Paši se osmanská vojska pokusila prolomit obležení Bagdádu, který svíral legendární perský vojevůdce Nádir Šáh. Právě u Sámarry, na březích řeky Tigris, se osud Arize Pocoliho naplnil během neúprosného boje muže proti muži, který nakonec vedl k drtivému, byť dočasnému osmanskému vítězství. Přestože bitva u Sámarry skončila pro Osmany úspěchem a donutila Nádira Šáha k ústupu, cena byla vysoká. Tisíce vojáků, včetně Arize Pocoliho, zůstaly v iráckém písku. Jeho jméno dnes připomíná éru, kdy osud Blízkého východu kovali muži, kteří přicházeli z dalekého Balkánu, aby hájili zájmy sultána v nekonečných válkách s Persií.

Další informace: Rok 2021, 11. newyorský dobrovolnický pěchotní pluk.