Arsne Russell

Arsène Russell: Meč ve službách Dobyvatele Arsène Russell (narozen 1025) byl francouzský rytíř pocházející z hrabství Maine, který bojoval pod praporcem normandského vévody Viléma Dobyvatele v osudné bitvě u Hastingsu roku 1066. Jako druhorozený syn drobné šlechty v Maine zasvětil mládí pilování jezdeckého umění a boji s těžkým kopím, což z něj učinilo ideálního kandidáta pro Vilémovu ambiciózní invazi přes kanál La Manche. Během samotného střetnutí u Hastingsu se Russell údajně nacházel v levém křídle invazního vojska, po boku bretonských spojenců. Dobové kroniky, byť o něm hovoří jen útržkovitě, jej vykreslují jako muže železné disciplíny, který přežil drtivý dopad saské štítové hradby na kopci Senlac. Právě jeho schopnost udržet formaci v chaosu předstíraných ústupů, které nakonec zlomily linii krále Harolda II., mu vynesla vévodovu přízeň. Po vítězství u Hastingsu a následné korunovaci Viléma anglickým králem byl Russell za své služby odměněn državami v oblasti západního Sussexu. Zde dohlížel na stavbu jedné z prvních dřevěných tvrzí typu "motte-and-bailey", které měly pacifikovat odbojné místní obyvatelstvo. Jeho přítomnost v Anglii symbolizovala širší proměnu země – nahrazení staré anglosaské elity novou, francouzsky mluvící aristokracií, která navždy změnila jazyk i kulturu ostrova. V pozdějších letech se Arsène Russell stal klíčovou postavou při správě jihoanglického pobřeží, kde uplatňoval zkušenosti z Maine při zavádění feudálního systému. Přestože se v Anglii usadil a založil rodovou linii, v jeho listinách se často objevovala nostalgie po rodných vinicích a mírnějším podnebí pevniny. Zemřel patrně koncem 11. století, zanechávaje po sobě dědictví v podobě opevněných sídel, která dodnes tvoří kostru anglického venkova.

Další informace: 12th Pennsylvania Regiment, 120 dní Sodomy.