Artemisthenes Son Of Dieneces

Artemisthenés, syn Diéneka (469–418 př. n. l.) Artemisthenés, syn Diéneka, byl athénský lehkooděnec – vrhač oštěpů (akontistés), který sloužil v armádě pod velením stratéga Lacha během peloponneské války. Jeho životní dráha se uzavřela roku 418 př. n. l., kdy padl v boji proti spartskému vojsku v bitvě u Mantineie. Jakožto vrhač oštěpů patřil Artemisthenés k jednotkám zvaným psiloi. Na rozdíl od těžce oděných hoplítů, kteří tvořili jádro athénské moci, bojoval Artemisthenés bez brnění, spoléhaje pouze na svou hbitost a přesnou ruku. Jeho úkolem bylo znepříjemňovat nepříteli postup, narušovat sevřené šiky falangy a po odhození svých zbraní rychle ustoupit do bezpečí za linie vlastních těžkooděnců. Tato nebezpečná role vyžadovala nejen fyzickou zdatnost, ale i neobyčejnou odvahu čelit tváří v tvář hrozivému spartskému stroji na zabíjení. Jeho působení pod velitelem Lachem jej pravděpodobně zavedlo na mnohá bojiště po celém Řecku i na Sicílii, kde Athény usilovaly o rozšíření svého vlivu. Laches byl znám jako zkušený, byť občas kontroverzní vojevůdce, a sloužit v jeho oddílech znamenalo být součástí elitnějších operací athénského expedičního sboru. Artemisthenés tak pravděpodobně prožil desetiletí neustálých konfliktů, od krátkých šarvátek na hranicích Attiky až po vleklé obléhání vzdálených městských států. Osudnou se mu stala bitva u Mantineie, která je historiky považována za největší pozemní střetnutí celé peloponneské války. V srpnu roku 418 př. n. l. se zde střetla koalice Athén a Arga proti disciplinované přesile Sparty a jejích spojenců. V prachu a žáru arkádské planiny se Artemisthenés a jeho druhové snažili krýt levé křídlo athénské sestavy, které se pod náporem spartských veteránů začalo hroutit. Právě zde, uprostřed chaosu a ústupu, nalezl syn Diéneka svou smrt. Artemisthenovo jméno dnes známe především díky dochovaným záznamům o padlých a náhrobním stélám, které Athéňané vztyčovali na Kerameiku, aby uctili své hrdiny. Jeho příběh je příběhem tisíců bezejmenných vojáků, jejichž krev zkrápěla řeckou půdu ve jménu hegemonie jejich rodných měst. I když nebyl vojevůdcem ani filozofem, jeho osud zůstává mementem krutosti a nezlomnosti antického světa.

Další informace: 14th Royal Bavarian Infantry, 102. pěší pluk (Royal Madras Fusiliers).