Arthur Byngham

Arthur Byngham (zemřel 1759) byl anglický voják, který sloužil v řadách východogloucesterského pluku britské armády během sedmileté války. Padl v boji pod velením generála Johna Whitgatea při obraně Anglie před francouzskou invazí v roce 1759.

Rok 1759 vstoupil do dějin jako Annus Mirabilis neboli „zázračný rok“. Zatímco se britská vojska radovala z vítězství u Québecu a v bitvě u Mindenu, doma v Anglii panovala atmosféra neustálého napětí. Arthur Byngham patřil k těm tisícům mužů, kteří netrpělivě vyhlíželi horizont kanálu La Manche a připravovali se na odražení hrozící francouzské invaze, kterou plánoval vévoda z Choiseul. Jako příslušník východogloucesterského pluku strávil Byngham své poslední měsíce intenzivním výcvikem a opevňovacími pracemi na jižním pobřeží. Podmínky v táborech byly často nuzné a morálku mužstva držela nad vodou jen hrozba bezprostředního nebezpečí. Generál John Whitgate, pod nímž Byngham sloužil, byl znám svou přísnou disciplínou, ale také schopností efektivně organizovat obranu v členitém terénu anglického venkova. Osudným se Bynghamovi stal jeden z lokálních střetů během pokusu o vylodění, ke kterému došlo v rámci francouzských diverzních manévrů. Ačkoliv byla hlavní invazní flotila později rozdrcena v bitvách u Lagosu a v zátoce Quiberon, menší oddíly a šarvátky na pobřeží si vyžádaly životy mnoha odhodlaných obránců. Bynghamova oběť v těchto zapomenutých potyčkách ilustruje vysokou cenu, kterou Británie zaplatila za své postavení globální mocnosti. Dnes jméno Arthura Bynghama připomíná jen skromný zápis v plukovních análech a jeho příběh zůstává pevně spjat s rokem, kdy se rozhodovalo o budoucím směřování moderního světa. Jeho postava symbolizuje tisíce bezejmenných vojáků, kteří svou odvahou v poli přispěli k tomu, že se hrozba francouzské nadvlády nad britskými ostrovy nakonec nikdy nenaplnila.

Další informace: 11th Wisconsin Infantry Regiment, 12th Illinois Volunteer Infantry Regiment.