Arthur Cranz

Arthur Cranz (narozen 1817) byl německý imigrant a voják, který během americké občanské války sloužil v řadách 30. ohiošského pěšího pluku (30th Ohio Infantry Regiment) v dresu Unie. V září roku 1862 se aktivně účastnil krvavé bitvy o South Mountain, která předcházela rozhodujícímu střetu u Antietamu. Jako tisíce dalších „osmačtyřicátníků“ (uprchlíků z neúspěšných evropských revolucí) přinesl i Cranz do Ameriky silné demokratické cítění a odpor k otrokářství. Pro německé rodáky v Ohiu nebyl vstup do armády jen otázkou loajality k nové vlasti, ale také bojem za ideály svobody, které v tehdejším rozděleném Německu nemohli naplnit. V řadách 30. ohiošského pluku se tak ocitl v komunitě mužů, kteří sdíleli podobný osud i kulturní kořeny. Během tažení v Marylandu, konkrétně v průsmyku Fox's Gap na South Mountain, čelil Cranzův pluk drsnému terénu a urputnému odporu konfederovaných jednotek. Boj zde byl chaotický a často probíhal na velmi blízkou vzdálenost v hustém lesním podrostu. Úspěch Unie v tomto střetu byl klíčový, neboť donutil generála Roberta E. Leeho přeskupit své síly, což přímo vedlo k nejkrvavějšímu dni amerických dějin u nedalekého potoka Antietam. Život řadového vojáka v té době však nebyl jen o hrdinství na bojišti. Cranz a jeho spolubojovníci se museli potýkat s nekonečnými pochody, mizerným zásobováním a nemocemi, které v táborech zabíjely častěji než nepřátelské kulky. Pro muže středního věku – Cranzovi bylo v době bitvy u South Mountain již 45 let – byla tato fyzická zátěž mimořádně vyčerpávající a svědčila o jeho pevné vůli a oddanosti věci Severu. Historické záznamy o dalších osudech Arthura Cranze po roce 1862 jsou strohé, což je typické pro mnoho imigrantů, jejichž jména se v poválečném chaosu často vytratila. Přesto jeho příběh zůstává důležitým střípkem v mozaice „německé Ameriky“. Připomíná nám, že unijní vítězství bylo vykoupeno krví mužů, kteří angličtinu možná neovládali dokonale, ale hodnotám svobody a jednoty rozuměli velmi dobře.

Další informace: 100. (1. královský saský) životní granátnický, Rok 2014.