Axel Wittgenstein

Axel Wittgenstein: Zapomenutý osud u Slindonu Axel Wittgenstein († 1759) byl německý voják, který sloužil ve francouzské královské armádě během sedmileté války. Padl v boji v bitvě u Slindonu v Anglii roku 1759. Wittgensteinův životní příběh odráží bouřlivou povahu 18. století, kdy se evropské mocnosti střetávaly v globálním konfliktu. Jako mnozí jiní šlechtici německého původu té doby, i Axel hledal slávu a kariéru v prestižních službách francouzské koruny pod prapory Ludvíka XV. Jeho angažmá v královské armádě nebylo v tehdejším kosmopolitním vojenském světě ničím neobvyklým, neboť loajalita k panovníkovi byla často ceněna více než národnostní původ. Osudným se mu stalo tažení roku 1759, které vyvrcholilo bitvou u Slindonu. Tato srážka, ač v širším kontextu dějin občas opomíjená ve stínu velkých bitev na kontinentu, představovala pro francouzské ambice na britské půdě zásadní zlom. Wittgenstein zde velel oddílu, který se ocitl pod drtivou palbou britské pěchoty, a jeho osobní odvaha v první linii se mu nakonec stala osudnou. Podle dobových svědectví byl Axel Wittgenstein znám jako muž s pevným smyslem pro čest a strategickým nadáním. Jeho smrt u Slindonu neznamenala jen ztrátu schopného důstojníka, ale také konec nadějí jeho rodu na získání vlivu v rámci francouzské vojenské hierarchie. Jeho jméno zůstalo vytesáno do paměti pluku jako připomínka obětí, které si vyžádalo soupeření mezi Versailles a Londýnem o nadvládu nad starým i novým světem. Dnes je bitva u Slindonu a Wittgensteinovo jméno předmětem zájmu především vojenských historiků, kteří studují taktiku invazních pokusů na britské ostrovy. Ačkoliv se místo jeho posledního odpočinku v průběhu staletí ztratilo, jeho příběh nadále slouží jako fascinující ilustrace doby, kdy hranice států nebyly zdaleka tak neprostupné jako dnes a kdy osudy mužů určoval pach střelného prachu a lesk důstojnických epolet.

Další informace: 120. serpuchovský pěší pluk, 134th Feodosia Infantry Regiment.