Baldassare

Baldassare (zemřel 1197 př. n. l.) byl tyrský vojevůdce ve službách kancléře Baye v období pozdní doby bronzové. Padl v boji s Irsuovými hordami Šasuů během obléhání Sidunu v roce 1197 př. n. l.

Baldassarův původ v hrdém fénickém městě Tyru jej předurčil k roli prostředníka mezi semitskými městskými státy a upadající egyptskou mocí 19. dynastie. Jako zkušený stratég byl vyslán kancléřem Bayem, aby stabilizoval severní hranice egyptského vlivu v Levantě, která v té době čelila rostoucímu chaosu vyvolanému kolapsem obchodních cest a migrací „Mořských národů“. Jeho působení v Sidunu bylo poznamenáno neustálými partyzánskými útoky kočovných kmenů Šasuů. Baldassare se pokusil o modernizaci městského opevnění a zavedení disciplinovaných formací po vzoru egyptské pěchoty, čímž si sice získal respekt svých mužů, ale také vyvolal napětí mezi místními obchodními elitami, které se obávaly dlouhého a nákladného obléhání. Kritický zlom nastal během osudného léta roku 1197 př. n. l., kdy se k branám Sidunu přihnala Irsuova vojska. Irsu, postava opředená mýty a často ztotožňovaná se syrským uzurpátorem, využil Šasuy jako údernou sílu, která díky své mobilitě dokázala obklíčit tyroské obránce dříve, než stačily dorazit posily z jihu. Baldassare se údajně odmítl stáhnout do vnitřní citadely a vedl protiútok u hlavních bran, kde byl v hustém prachu bitvy proklán nepřátelskými oštěpy. Smrt Baldassara znamenala faktický konec organizovaného odporu v regionu Sidunu. Krátce po jeho pádu byl kancléř Bay v Egyptě popraven za zradu a Levanta se propadla do období temna, které trvalo několik desetiletí. Baldassarovo jméno se však dochovalo v lokálních fragmentech jako symbol tragické věrnosti řádu v časech, kdy se starý svět doby bronzové nenávratně hroutil do popela.

Další informace: 133rd New York Infantry Regiment, 145 Neighborhood Piru.