Basti Kessler

Basti Kessler (1727–) byl pruský ulan, který sloužil v armádě Fridricha Velikého během sedmileté války. Roku 1758 se zúčastnil krvavé bitvy u Zorndorfu.

Kesslerova služba u hulánů, tehdy stále ještě relativně nové složky pruského jezdectva, vyžadovala značnou odvahu a jezdecký um. Na rozdíl od těžkých kyrysníků byli huláni lehčí kavalerií, vyzbrojenou charakteristickými kopími s praporky, která budila v řadách nepřátelské pěchoty značný respekt. V pruské armádě 18. století představovali tito muži mobilní sílu schopnou rychlých výpadů i průzkumných misí v náročném terénu. Bitva u Zorndorfu, do které Kessler osudného roku 1758 zasáhl, patřila k nejbrutálnějším střetům celé sedmileté války. Pruská vojska zde čelila početné ruské armádě v masakru, který Fridrich Veliký později popsal jako boj, kde se „Rusové dali snáze zabít, než porazit“. Právě v takto vypjatých momentech hrálo jezdectvo klíčovou roli při stabilizaci křídel a ochraně dělostřelectva před nečekanými útoky kozáků. Život pruského kavaleristy nebyl jen o lesku přehlídek, ale především o drilu a disciplíně, kterými byl „starý Fritz“ (Fridrich II.) pověstný. Pro muže jako Kessler to znamenalo nekonečné hodiny v sedle, péči o koně v polních podmínkách a neustálou hrozbu nemocí, které v tehdejších táborech kosily vojáky častěji než nepřátelské kulky. Každý přeživší veterán ze Zorndorfu byl považován za muže zoceleného v ohni nejhoršího pekla té doby. Dodnes zůstává Basti Kessler symbolem anonymních hrdinů, kteří tvořili páteř pruské vojenské mašinérie. Ačkoliv se o jeho pozdějším životě po roce 1758 dochovalo jen málo záznamů, jeho přítomnost v řadách hulánů během klíčových evropských konfliktů podtrhuje význam tradice lehkého jezdectva, která se v následujících staletích stala legendární po celém kontinentu.

Další informace: 12. georgijská pěchota, 128. pěší pluk Staryi-Oskol.