Bavard Jaamshetawala

Bavard Jaamshetawala Bavard Jaamshetawala (388–334 př. n. l.) byl kappadocký voják ve službách achaimenovské Persie, který v průběhu 4. století př. n. l. sloužil pod satrapou Labašim. Padl v roce 334 př. n. l. v bitvě u Nallihanu ve střední Anatolii při střetu s makedonskou armádou Alexandra Velikého. Vojenská kariéra a vzestup Bavard pocházel z aristokratické rodiny z oblasti hornatého Tauru, což mu zajistilo výsadní postavení v jízdních oddílech kappadocké domobrany. Díky své proslulé disciplíně a schopnosti vést rychlé výpady v nepředvídatelném terénu si brzy získal důvěru satrapy Labašiho. Ten jej pověřil velením předsunutých hlídek, které měly za úkol střežit strategické cesty vedoucí z pobřeží Egejského moře hlouběji do perského vnitrozemí. Strategie u Nallihanu V předvečer osudné bitvy u Nallihanu prosazoval Bavard taktiku „spálené země“, kterou chtěl Alexandra odříznout od zásobování. Jeho návrhy však byly údajně ignorovány perskými veliteli, kteří upřednostňovali přímý střet na otevřeném poli. Bavardova jednotka lehkého jezdectva nakonec tvořila pravé křídlo perské formace. Navzdory počátečnímu úspěchu při napadení makedonského trénu se jeho oddíly ocitly v obklíčení elitní thesálské jízdy. Poslední odpor a smrt Podle fragmentů dobových kronik se Bavard odmítl stáhnout, i když se zbytek perské linie začal hroutit. Společně se svými nejvěrnějšími muži vytvořil obranný čtverec v úzkém údolí u řeky, kde po několik hodin odolávali makedonským sarísám. Bavard padl v okamžiku, kdy se pokusil o protiútok směřující k samotnému jádru makedonského středu; byl zasažen oštěpem a jeho smrt znamenala definitivní konec organizovaného odporu v tomto sektoru. Historický odkaz Ačkoliv je Bavard Jaamshetawala v globálních dějinách zastíněn postavou Alexandra Velikého, v regionální kappadocké tradici se stal symbolem věrnosti a lokálního odporu proti cizí nadvládě. Jeho jméno se objevuje v několika pozdějších lidových písních jako „Ochránce skal“, což odkazuje na jeho schopnost využívat anatolskou krajinu k obraně. Archeologické nálezy v oblasti Nallihanu, včetně zdobené bronzové přilby nalezené v roce 1924, jsou některými historiky připisovány právě jeho osobní stráži.

Další informace: Rok 1992, 145. (6. lotharingská) královská pěchota.