Beacn Mac Fhlannchaidh

Beacán Mac Fhlannchaidh († 1744) Beacán Mac Fhlannchaidh (zemřel roku 1744) byl irský granátník, který sloužil ve francouzské královské armádě během válek o rakouské dědictví. Padl v boji proti rakouským vojskům roku 1744 v bitvě u Vierkirchenu v Bavorsku. Jako příslušník irské brigády ve francouzských službách představoval Mac Fhlannchaidh typického zástupce tzv. „Divokých hus“. Tito muži opouštěli rodné Irsko sužované náboženským útlakem a diskriminačními zákony, aby hledali slávu, obživu a možnost bojovat proti společnému britskému nepříteli pod prapory katolických mocností, zejména Francie. Postavení granátníka svědčí o tom, že Beacán byl mužem mimořádné fyzické konstituce a odvahy, neboť k těmto elitním jednotkám byli vybíráni jen ti nejzdatnější vojáci určení pro nejnebezpečnější úkoly na bojišti. Jeho osud se naplnil v roce 1744, kdy se evropská bojiště zmítala v krvavém konfliktu o nástupnictví na habsburský trůn. Francie v této době vojensky podporovala nároky bavorského kurfiřta Karla Albrechta proti Marii Terezii. Mac Fhlannchaidhova jednotka byla nasazena v Bavorsku, které se stalo jedním z hlavních dějišť střetů mezi francouzsko-bavorskými silami a rakouskou armádou. Právě zde, v bažinatém terénu u Vierkirchenu, se irští exulanti střetli s rakouskými pluky v nelítostném boji zblízka. Bitva u Vierkirchenu, ač v širším kontextu dějin zastíněná většími střety, byla pro irské vojáky ve francouzských uniformách osudovou zkouškou. Irové byli známí svým divokým útokem a neochotou ustoupit, což se jim v mnoha bitvách této války stalo osudným. Beacán Mac Fhlannchaidh padl v momentu, kdy se linie granátníků pokoušela prolomit rakouské postavení. Jeho smrt symbolizuje oběť tisíců Irů, kteří svou krev prolili na polích vzdálených stovky mil od domova, v naději, že vítězství Francie jednoho dne oslabí britskou moc natolik, aby se mohli vrátit do svobodného Irska. Dnes je jméno Mac Fhlannchaidh připomínkou pohnuté historie irské diaspory. I když jsou detaily o jeho životě před vstupem do armády skoupé, jeho přítomnost v záznamech o bitvě u Vierkirchenu podtrhuje mezinárodní charakter tehdejších konfliktů. Irové jako on zanechali v evropských armádách nesmazatelnou stopu a jejich odvaha je dodnes v Irsku i ve Francii uctívána jako součást národní identity a vojenské tradice.

Další informace: 12. dobrovolnický pěší pluk Illinois, 108. saratovský pěší pluk.