Bekkai Ag El Kounti

Bekkai Ag El Kounti († 1187 př. n. l.) byl libujský válečník, který se v roce 1187 př. n. l. zúčastnil invaze do starověkého Egypta během kolapsu pozdní doby bronzové. Padl v boji s Egypťany v bitvě u Farcamaru.Bekkai Ag El Kounti nebyl pouhým řadovým vojákem, ale ztělesněním neklidu, který tehdy zachvátil severní Afriku. Jako příslušník kmene Libu (Lybů) vedl své muže z vyprahlých oblastí dnešní Libye směrem k úrodné deltě Nilu. Tato migrace nebyla vedena jen touhou po kořisti, ale i zoufalou snahou uniknout suchu a hladomoru, které v té době sužovaly celé Středomoří a vedly k pádu mnoha mocných říší.Samotná bitva u Farcamaru představovala kritický moment pro faraona Ramesse III., který musel čelit koordinovanému tlaku libujských kmenů a tzv. Mořských národů. Bekkaiova taktika pravděpodobně spoléhala na rychlé výpady lehké pěchoty a vozbu, která byla pro libujské válečníky typická. Egyptské prameny, ač často nadsazené, líčí tyto střety jako brutální řež, kde se disciplinovaná egyptská lukostřelba střetla s nespoutanou silou pouštních kmenů.Smrt Bekkaie Ag El Kountiho v roce 1187 př. n. l. symbolizovala neúspěch této konkrétní vlny invaze, ale nezastavila dlouhodobý proces infiltrace Libuů do egyptské společnosti. Ačkoliv byl Bekkai na bojišti poražen, jeho lid se nakonec v Egyptě usadil – nejprve jako váleční zajatci a námezdní vojáci, později jako mocná vrstva, která o několik století později dala Egyptu vlastní dynastii faraonů (např. 22. dynastie).Odkaz válečníků, jako byl Bekkai, dnes čteme především z reliéfů v Medínit Habu, kde jsou poražení Libuové zobrazováni s charakteristickými tetováními a ptačími pery ve vlasech. Jejich odvaha a odhodlání čelit tehdejší světové supervelmoci zůstávají fascinujícím dokladem éry, kdy se starý svět hroutil a v bolestech se rodil nový řád železného věku.

Další informace: 11. pěší pluk Pskov, 11. (2. slezský) granátník "Král Fridrich III".