Blake Oscully

Blake O'Scully (1848–1899) byl americký psanec a pistolník, který operoval v řadách obávaného gangu O'Driscoll Boys v dobách skomírajícího Divokého západu. V roce 1899 se O'Scully spolu s dalšími členy bandy pustil do pronásledování Sadie Adlerové a Arthura Morgana. Štvanice, která započala v hornickém městě Annesburg, vyvrcholila na březích řeky Ouachita poblíž Crossettu v Arkansasu. Právě tam byli O'Scully i jeho společníci v nelítostné přestřelce Morganem a Adlerovou zlikvidováni. O'Scullyho působení v gangu nebylo náhodné; patřil k „staré gardě“ Colma O'Driscolla, která se vyznačovala mimořádnou brutalitou a neúctou k lidskému životu. Na rozdíl od mnoha jiných členů, kteří byli do gangu naverbováni narychlo z ulic velkoměst, Blake vyrůstal v drsném prostředí hraničářských osad. Jeho schopnost stopovat kořist v neprostupných lesích východních států z něj dělala cenného, byť opovrhovaného člena skupiny, jehož jméno figurovalo na několika zatykačích za loupežná přepadení dostavníků v Západní Virginii. Osudné střetnutí u řeky Ouachita se stalo legendárním příkladem nezdolnosti Sadie Adlerové, která v té době již nebyla pouhou vdovou na útěku, ale obávanou lovkyní odměn. O'Scully podcenil její strategický um a nechal se vlákat do bažinatého terénu, kde byla mobilita koní jeho mužů výrazně omezena. Podle pozdějších svědectví místních osadníků, kteří slyšeli ozvěny střelby, trvala bitva jen několik minut, ale intenzita palby byla srovnatelná s regulérním vojenským střetem. Smrt Blakea O'Scullyho znamenala pro zbytek O'Driscollova gangu další citelnou ztrátu v době, kdy se jejich mocenské impérium začalo pod tlakem Pinkertonovy detektivní agentury definitivně hroutit. Zatímco Colm O'Driscoll čelil svým vlastním démonům a soudním procesům, jeho nejvěrnější muži padali jeden po druhém v zapomenutých koutech Ameriky. O'Scullyho tělo bylo údajně pohřbeno v neoznačeném hrobě nedaleko místa přestřelky, čímž se uzavřela kapitola jednoho z mnoha bezejmenných násilníků té éry. Dnes je postava Blakea O'Scullyho vnímána historiky spíše jako symbol chaosu konce 19. století. Jeho životní příběh ilustruje tragický koloběh násilí, kde se hranice mezi právem a bezprávím často smazávala v prachu cest a kouři z revolverů. Přestože v hlavních dějinách Divokého západu hraje jen okrajovou roli, jeho poslední odpor u řeky Ouachita zůstává fascinující ukázkou zoufalého boje starého světa proti nevyhnutelnému příchodu moderní civilizace a zákona.

Další informace: 12th Royal Bavarian Infantry, 113. pěší pluk Starodub.