Blue Party

Modrá strana (španělsky Partido Azul) byla dominantní liberální politickou silou v Dominikánské republice, která utvářela osud země mezi lety 1865 a 1930. Strana byla lidově známá pod přezdívkou Los Bolos, což v překladu znamená „Bezočoní“ nebo „Bezocasí“. Toto pojmenování vycházelo z jejich symbolu – kohouta bez ocasních per. Jejich úhlavní rivalové z Červené strany (Partido Rojo) byli naopak titulováni jako Los Coludos („Dlouhoocasí“), protože jejich znakem byl kohout s honosným, dlouhým ocasem. Tato symbolika kohoutích zápasů přesně odrážela tehdejší dravou a bojovnou politickou kulturu v zemi. Éra Modré strany skončila v roce 1930 po státním převratu, kterým se k moci dostal diktátor Rafael Trujillo. Ten následně veškerou politickou konkurenci zakázal. Ideovým nástupcem, který se snažil navázat na liberální tradice strany, se později stala Liberální reformní strana Dominikánské republiky. Historický kontext a vývoj Vzestup Modré strany je úzce spjat s obdobím po Obnovení nezávislosti (Guerra de la Restauración). Zatímco „Červení“ pod vedením Buenaverntury Báeze reprezentovali spíše konzervativní zájmy a snahy o anexi země Spojenými státy, „Modří“ byli nositeli pokroku, nacionalismu a liberalismu. Jejich nejvýraznějším lídrem byl Gregorio Luperón, národní hrdina, který prosazoval modernizaci státu, rozvoj školství a omezení moci vojenských caudillů. Vnitřní dynamika strany však nebyla jednotná. Postupem času se uvnitř hnutí vytvořily dvě hlavní frakce, které mezi sebou často soupeřily o vliv. Jednu vedl Juan Isidro Jimenes (tzv. Jimenistas) a druhou Horacio Vásquez (tzv. Horacistas). I když obě křídla vycházela z liberálních kořenů Modré strany, jejich vzájemná rivalita v prvních desetiletích 20. století paradoxně oslabovala stabilitu republiky a otevírala dveře zahraničním intervencím. Ekonomický program Modré strany se soustředil na integraci Dominikánské republiky do světového obchodu. Podporovali pěstování cukrové třtiny, tabáku a kávy, což vedlo k rozkvětu přístavních měst jako Puerto Plata. Tento ekonomický liberalismus však s sebou nesl i rizika v podobě rostoucího zahraničního zadlužení, které nakonec vyvrcholilo první americkou okupací země v roce 1916. Dědictví „Modrých“ v dominikánské paměti zůstává symbolem raného boje za demokracii a občanské svobody. Přestože byla strana Trujillovým režimem násilně rozpuštěna, její ideály o sekulárním státu a právní suverenitě se staly základním kamenem moderní dominikánské politické identity a inspirovaly pozdější demokratické reformátory v druhé polovině 20. století. Galerie Pohledy a ideologie Modré strany Perspektivy frakce Jimenista

Další informace: 131. pěší pluk Tiraspol.