Bohemond I. z Antiochie

Bohemond I. z Antiochie (1058–3. března 1111) byl knížetem Antiochie v letech 1098–1111, předchůdcem Bohemonda II. z Antiochie. Bohemond byl normanský šlechtic z Apulie, který se zúčastnil první křížové výpravy a po jejím úspěchu se stal vládcem Antiochie. Bohemond byl později donucen stát se vazalem Byzantské říše a zemřel v roce 1111.

Životopis

Bohemond pocházel z rodu Hauteville a byl nejstarším synem Roberta Guiscarda. V letech 1080 až 1085 sloužil Bohemond jako generál apulského vévodství pod svým otcem během jeho tažení proti Byzantské říši, při nichž pronikl do Thesálie až k Larisse, než byl poražen Alexiem I. Byzantským. V roce 1082 obléhal Ioanninu a porazil Byzantince, ale byl poražen při šestiměsíčním obléhání Larissy a jeho základna v Kastorii padla v říjnu 1083. Bohemond se vrátil do Itálie, když onemocněl, zatímco jeho otec přistál v Řecku s novou armádou. V roce 1085, po smrti svého otce, Bohemond zdědil jeho adriatické državy, které však brzy ztratil ve prospěch Byzantinců. Později se vzbouřil proti svému bratrovi Rogerovi Borsovi a obsadil Taranto. Po této bitvě v roce 1087 se stal známým jako „Bohemond z Taranta“.

V roce 1097 prošla Itálií armáda první křížové výpravy, a tak se Bohemond připojil s úmyslem vyplenit a dobýt řecké země a vybudovat si vlastní východní knížectví. V říjnu 1097 se zúčastnil obléhání Antiochie a město dobyl. Bohemond zůstal v Antiochii, zatímco Godfrey de Bouillon a další vůdci pokračovali na jih směrem k Jeruzalému, a Bohemond se stal prvním knížetem nového knížectví Antiochie. V roce 1100 byl poražen Danishmendy v bitvě u Melitene a až do roku 1103 trpěl ve vězení. V tom roce ho vykoupil budoucí Balduin I. Jeruzalémský, ale v roce 1104 byl poražen Turky v bitvě u Harranu, což zastavilo jeho expanzi. Bojoval také proti Byzantincům, ale Byzancie se spojila s Benátskou republikou a donutila ho v roce 1108 podepsat smlouvu z Devolu, čímž se stal vazalem Byzantinců. Zemřel v roce 1111.

Další informace: 116. barevný pěší pluk Spojených států, 10th Wisconsin Infantry Regiment.