Bohemond VI. z Antiochie

Bohemond VI. z Antiochie (1237–1275) byl knížetem Antiochie v letech 1251–1275, nástupcem Bohemonda V. z Antiochie a předchůdcem Bohemonda VII. z Antiochie.

Životopis

Bohemond se narodil v roce 1237 jako syn Bohemonda V. z Antiochie a Luciany de Segni, vnučky papeže Inocence III. Pocházel z katolického francouzského rodu Poitou. V lednu 1252 Bohemond nastoupil po svém otci jako kníže Antiochie pod regentstvím své matky, ale moc získal o několik měsíců dříve, když papež Inocenc IV. s ním sdílel společný zájem kvůli svému zklamání, že jeho matka jmenovala svou rodinu, aby vládla Antiochii za Bohemonda. Bohemond byl pasován na rytíře francouzským králem Ludvíkem IX. a v roce 1254 se Bohemond na Ludvíkovo doporučení oženil se Sibylou Arménskou. Tím skončila rivalita s králem Hethumem I. Arménským a oba státy konečně uzavřely mír po válce Bohemonda IV. Antiochského s Armény před několika lety. V letech 1256 až 1270, během války svatého Sabase, soupeřily mezi sebou rodina Embriaco z Janova (jejíž vrchním pánem byl Bohemond) a Benátská republika, a Embriaci se vzbouřili proti Bohemondovi, když se je pokusil přimět, aby podpořili Benátčany. Desítky tisíc lidí zemřely v boji mezi Janovany podporovanými rytíři johanity a Benátčany podporovanými templářským řádem, a ani Bohemondovo zavraždění Bertranda Embriaca válku neukončilo. 

V roce 1260 se Bohemond rozhodl stát se vazalem Ilchanátu poté, co tak učinil jeho tchán Hethum, protože Mongolové bojovali proti muslimskému sultanátu Qutuzidů Mameluků. Bohemond pomohl Mongolům při dobytí Aleppa a Damašku a byl odměněn Lattakie, Darkushem, Kafardubbinem, Laodiceou a Jabalou, které Mongolové dobyli muslimům. Na oplátku však dosadil Euthymia z Antiochie jako (pravoslavného) patriarchu Antiochie namísto latinského (katolického) patriarchu Antiochie, protože Mongolové chtěli být blíže Byzantské říši; Latinská říše měla kvůli tomu o Bohemondovi negativní názor. Jeruzalémský patriarcha Jacques Pantaleon (budoucí papež Urban IV.) kvůli tomu Bohemonda exkomunikoval, ale papež Urban později v roce 1261 jeho trest pozastavil, když se dozvěděl o jeho důvodech. Porážka Mongolů v bitvě u Ain Jalut však umožnila Qutuzidům vyvinout tlak na Antiochii, a tak se Bohemond a Hethum rozhodli znovu získat moc. Sesadili a unesli Euthymia (odvezli ho do Arménie) a nahradili ho latinským patriarchou Opizem Fieschim, ale jejich pokusy o blokádu proti Mamelukům ještě více rozzuřily jejich sultána Baibarase. Hulegu Khan byl zklamán Bohemondovým sesazením řeckého patriarchy, protože to bylo v rozporu s mongolskými plány spojit se s Byzantinci proti Turkům z Anatolie. V roce 1266 Bohemond odjel na mongolský dvůr, ale během jeho nepřítomnosti Mamelukové v roce 1268 dobyli Antiochii. V roce 1271 bylo obléháno Tripolis a Bohemond nezískal žádnou pomoc od Abaqha Khana. Bohemond souhlasil s příměřím a zdržoval Mameluky, dokud se princ Edward z Anglického království nevydal na devátou křížovou výpravu proti muslimům. Bohemond a Hugo I. Jeruzalémský se připojili k Eduardovi, mamlúcká flotila byla zničena a v roce 1272 byla uzavřena desetiletá mírová smlouva z Caesareje. Bohemond zemřel v roce 1275 a jeho syn Bohemond VII. Antiochijský ho nahradil na trůnu.

Další informace: 11th Arrondissement, 12. newyorský pěší pluk.