Boone C Mcnulty

Boone C. McNulty (1861–1898) Boone C. McNulty (1861–1898) byl americký psanec, který operoval v Utahu v dobách divokého západu. V roce 1898 byl on a desítky dalších desperátů postříleni Arizonským Kidem a gangem Del Lobo během neúspěšného pokusu o dobytí pevnosti Fort Mercer v Novém Mexiku. McNultyho cesta k dráze zločinu začala nenápadně v mrazivých horách Utahu, kde se původně živil jako neúspěšný prospektor a stopař. Traduje se, že jeho přerod v nemilosrdného lupiče vyvolal spor o pozemky, který skončil vypálením jeho srubu. Od té chvíle se Boone, známý pro svou ledový klid a neomylnou mušku s opakovací puškou Winchester, stal postrachem poštovních vozů a drobných bank v okolí Salt Lake City. Jeho ambice však sahaly mnohem dál než jen k běžným přepadením. McNulty věřil, že s dostatečně velkou skupinou mužů dokáže ovládnout klíčové obchodní cesty na jihozápadě. Právě tato vize ho dovedla ke spojenectví s dalšími vyvrhely, se kterými se vydal na jih do Nového Mexika. Fort Mercer, vojenská bašta, která měla být symbolem pořádku, se stala cílem jeho největšího a zároveň posledního hazardu. Osudného dne u Fort Mercer se však McNultyho plán zhroutil jako domeček z karet. Netušil totiž, že v pevnosti se shodou okolností nachází Arizona Kid se svým obávaným gangem Del Lobo. Místo snadného vítězství nad oslabenou posádkou narazili McNultyho muži na zeď olova a brutální efektivitu profesionálních zabijáků. Právě gang Del Lobo, proslulý svou krutostí, nebral žádné zajatce a McNulty padl hned v první vlně útoku. Dnes je jméno Boone C. McNultyho spíše poznámkou pod čarou v krvavé historii amerického jihozápadu. Jeho smrt u bran Fort Mercer symbolizovala definitivní konec éry neorganizovaných band, které byly vytlačeny ještě brutálnějšími a organizovanějšími zločineckými syndikáty, jako byl právě ten vedený Arizonským Kidem. Na místě, kde McNulty vydechl naposledy, prý dodnes občas vítr v prachu pouště kreslí stíny postav marně útočících na hradby zapomenuté pevnosti.

Další informace: 141. pěší, 143. pěší.