Borzin Badhniwala

Borzin Badhniwala (384–333 př. n. l.) byl perský bojovník achaimenovské říše, který v průběhu 4. století př. n. l. sloužil pod velením satrapy Ariarathese, generála ve službách krále králů Dareia III. Roku 333 př. n. l. padl v boji proti Makedoncům v bitvě u Kelainai v jižní části střední Anatolie.

Borzinův osud byl neodmyslitelně spjat s turbulencemi sklonku Achaimenovské dynastie. Jako člen perských oddílů pravděpodobně zažil transformaci perské armády, která se snažila čelit narůstající hrozbě ze západu v podobě makedonské falangy. Jeho služba pod Ariarathem, budoucím vládcem Kappadokie, naznačuje, že patřil k elitnějším nebo zkušeným složkám vojska, které měly za úkol bránit strategické uzly v Malé Asii před postupujícím Alexandrem Velikým. Bitva u Kelainai, v níž Borzin položil život, představovala kritický moment v obraně vnitrozemí Anatolie. Kelainai bylo významné město s mohutnou citadelou, situované u pramenů řeky Maiandros, a sloužilo jako klíčová křižovatka obchodních i vojenských cest. Ačkoliv se místní posádka pokusila o houževnatý odpor, tlak makedonských vojsk byl neúprosný. Pro Borzina a jeho spolubojovníky to byl boj za zachování integrity impéria, které po staletí dominovalo známému světu. V širším historickém měřítku byla Borzinova smrt symbolem pádu starého řádu. Zatímco Dareios III. shromažďoval své hlavní síly pro osudové střety u Issu a Gaugamély, lokální velitelé jako Ariarathes museli vést vyčerpávající zdržovací boje. Tato strategie sice zpomalila makedonský postup, ale za cenu obrovských ztrát mezi perskou aristokracií a zkušenými vojáky, což v konečném důsledku oslabilo celkovou obranyschopnost říše. Odkaz vojáků jako byl Borzin Badhniwala dnes přežívá především v archeologických nálezech a strohých záznamech antických historiků. Jejich příběhy nám připomínají, že za velkými pohyby dějin a jmény slavných vojevůdců stojí tisíce jednotlivých osudů mužů, kteří do posledního dechu plnili svou přísahu králi. V análech anatolských válek zůstává bitva u Kelainai sice jen epizodou, ale pro rodiny padlých znamenala konec jedné éry i osobní tragédii.

Další informace: 141. illinoiský pěší pluk, 134. newyorský pěší pluk.