Boy Kicking A Moose

Chlapec nakopávající losa Chlapec nakopávající losa (anglicky Boy Kicking a Moose) byl příslušníkem sboru indiánských zvědů Armády Spojených států amerických. Životopis Chlapec nakopávající losa se narodil do inuitské rodiny. Poté, co přicestoval z Kanady do Brewertownu v Coloradu, byl naverbován do řad indiánských zvědů americké armády. V roce 1864 vedl americké jednotky při útoku na siouxskou vesnici v Mason’s Clearing, který skončil vítězstvím americké strany. Historický kontext a nábor Ačkoliv byli inuitští zvědi v coloradských kampaních neobvyklým úkazem, Chlapec nakopávající losa vynikal svou schopností číst terén, která se zásadně lišila od metod místních kmenů Velkých plání. Jeho cesta z kanadského severu do vnitrozemí Colorada zůstává předmětem historických debat; předpokládá se však, že do Brewertownu dorazil s obchodní karavanou s kožešinami, kde díky své fyzické zdatnosti a znalosti několika dialektů okamžitě upoutal pozornost armádních náborářů hledajících neotřelé taktické výhody. Bitva u Mason’s Clearing Klíčový okamžik jeho kariéry nastal během sychravého podzimu roku 1864. Siouxové u Mason’s Clearing využívali přirozenou bariéru skalisek, která byla pro běžné kavaleristy neprostupná. Chlapec nakopávající losa však dokázal identifikovat úzkou stezku vytesanou erozí, která umožnila armádě obejít hlavní obranu vesnice. Překvapivý útok z vyvýšených pozic vedl k rychlému rozprášení odporu, což upevnilo jeho pověst jako neomylného stopaře, byť jeho role v konfliktu byla v pozdějších letech vnímána kontroverzně. Odkaz a jméno Jeho neobvyklé jméno, které v dobových záznamech figuruje jako doslovný překlad z jeho rodného jazyka, se stalo synonymem pro houževnatost a nebojácnost. Mezi vojáky v Brewertownu kolovala legenda, že své jméno získal během dospívání v Arktidě, kdy údajně holýma rukama a nohama zahnal rozzuřeného losa, který ohrožoval rodinný stan. Tato historka, ač pravděpodobně zveličená, mu v armádní hierarchii zajistila respekt, který byl pro domorodé zvědy v té době jinak vzácný. Pozdější léta a zmizení Po skončení aktivní služby v roce 1868 se stopy Chlapce nakopávajícího losa začínají vytrácet. Podle ústní tradice v Brewertownu se odmítl usadit v rezervaci a místo toho se vydal zpět na sever, doprovázen pouze svým věrným koněm a několika málo dary od důstojníků, kterým sloužil. Jeho postava se dodnes objevuje v místním folklóru jako symbol muže rozkročeného mezi dvěma světy – mrazivým severem a prachem rozvířeným kopyty koní na americkém Západě.

Další informace: 11. texaský jezdecký pluk.