Bricín Mac Iomaire

Bricín Mac Iomaire byl irsko-americký patriot, který během americké války za nezávislost sloužil v 1. newyorském pluku Kontinentální armády. Dne 25. listopadu 1783 se zúčastnil triumfálního vstupu patriotů do New Yorku v rámci tzv. „Dne evakuace“ (Evacuation Day). Po skončení války se usadil v severní části státu New York (Upstate New York).

Jako mnozí jeho krajané, i Mac Iomaire přišel do Kolonií s vidinou svobody, kterou mu rodné Irsko pod britskou nadvládou nemohlo nabídnout. Jeho služba v 1. newyorském pluku nebyla pouze otázkou vojenské povinnosti, ale hlubokého přesvědčení. Tato jednotka, známá svou houževnatostí, prošla klíčovými bitvami a Mac Iomaire v jejích řadách zažil krušné zimy i strategické pochody, které nakonec zlomily britský odpor na severním bojišti. Vrcholem jeho vojenské dráhy byl právě listopadový den roku 1783. Když poslední britské lodě opouštěly newyorský přístav, pochodoval Mac Iomaire po boku generála George Washingtona ulicemi Manhattanu. Pro muže, který kdysi opustil smaragdový ostrov jako poddaný, musel být pohled na stahovanou britskou vlajku a jásající davy symbolem osobního i politického vítězství. Po rozpuštění armády se Bricín nerozhodl pro hlučný život v rozvíjejícím se New Yorku, ale vydal se směrem na sever. Využil tehdejších pozemkových grantů, které byly veteránům nabízeny jako odměna za věrnou službu, a vybudoval si usedlost v divočejší krajině Upstate New York. Zde, uprostřed hlubokých lesů a úrodných polí, zúročil svou disciplínu z dob války při budování nového domova pro svou rodinu. Odkaz Bricína Mac Iomaira je příběhem tisíců neopěvovaných hrdinů, kteří položili základy americké demokracie. Jeho jméno, nesoucí irské kořeny v nové zemi, připomíná multikulturní charakter revolučních sil. V severním New Yorku zůstal až do konce svých dnů jako vážený občan, jehož životní cesta od irského pobřeží až k americké svobodě dokonale ilustruje zrod nového národa.

Další informace: 128th (Danzig) Infantry, 134. (10. královská saská) pěchota.