Bruno Barrington

Bruno Barrington: Zapomenutý hrdina od Waterloo Bruno Barrington (narozen 1791) byl voják britské armády, který během napoleonských válek sloužil u prestižní pěší gardy Grenadier Guards. V červnu roku 1815 bojoval pod velením podplukovníka Henryho Askewa v rozhodující bitvě u Waterloo, která definitivně zpečetila osud francouzského císaře Napoleona Bonaparta. Barringtonův pluk hrál v bitvě klíčovou roli, zejména při obraně strategických pozic proti opakovaným útokům francouzského jezdectva a pěchoty. Jako příslušník granátnické gardy musel Bruno prokázat neobyčejnou disciplínu, když se svou jednotkou formoval obranné čtverce (karé), které odolávaly nájezdům kyrysníků. Právě tyto okamžiky, kdy vojáci stáli pevně uprostřed kouře a vřavy, se staly symbolem britské nezlomnosti. V pozdních odpoledních hodinách 18. června se Barrington se svou jednotkou účastnil odražení útoku Napoleonovy „Staré gardy“. Tento moment byl vyvrcholením bitvy; když se elitní francouzské jednotky pod náporem britské palby daly na ústup, morálka francouzské armády se zhroutila. Bruno Barrington byl jedním z těch, kteří přežili toto krvavé střetnutí, v němž Askewův prapor utrpěl značné ztráty na životech i zraněných. Po skončení válek se Barrington, podobně jako mnoho jeho spolubojovníků, vrátil do civilního života v Anglii, která se vzpamatovávala z dlouhých let konfliktů. Přestože jeho jméno nefiguruje v hlavních učebnicích dějepisu, jeho příběh reprezentuje osudy tisíců řadových vojáků, jejichž odvaha v bahně belgických polí formovala moderní Evropu. Vzpomínka na něj zůstává uchována v archivech pluku jako doklad věrné služby koruně.

Další informace: 13. pennsylvánský pluk, 150. pěší pluk Taman.