Kanaán

Kanaán byla civilizace jižní Levanty, která existovala na levantském pobřeží od Libanonu po Gazu a Jordánské údolí od roku 4500 př. n. l. do roku 1200 př. n. l. Kanaánci, kteří údajně pocházeli z Kanaána, syna Chama a vnuka Noeho, vyznávali semitské pohanství a založili města jako Jericho, Hebron, Lachiš, Jeruzalém, Bethel, Samaří, Šekem, Šílo, Jezreel, Hazor a Megiddo. V roce 4500 př. n. l. se do Kanaánu přistěhovali ghassulští kováři a založili kanaánskou civilizaci. Kanaán sousedil na východě s Akkadskou říší, na severovýchodě s Amorejci, na severu s Féničany (potomky Kanaánců), na východě s Ammonity a Moabity, na jihovýchodě s Edomity a Moabity a na jihu s Egypťany. V roce 1921 př. n. l. se Hebrejec Abraham a jeho rodina přestěhovali do Kanaánu v době neplodnosti v Mezopotámii a po smrti Sáry v roce 1859 př. n. l. Abraham koupil jeskyni Machpelah jako pohřebiště, což znamenalo první židovskou přítomnost v zemi Kanaán. V té době se kanaánské kmeny proslavily jako nájezdníci; v roce 1650 př. n. l. kanaánští Hyksósové napadli Egypt a založili vlastní dynastii v Dolním Egyptě, která vládla až do roku 1550 př. n. l. Kanaán se také stal křižovatkou obchodních cest, což vedlo k vzestupu mocných městských států. Od roku 1500 př. n. l. do roku 1200 př. n. l. ovládal Egypt Kanaánce a v roce 1457 př. n. l. potlačil kanaánské povstání v bitvě u Megidda. V roce 1451 př. n. l., když Izraelité na konci exodu opustili poušť Sinaj, Bůh jim přikázal, aby se zmocnili „zaslíbené země“ Kanaánu tím, že vyhubí Kanaánce a zničí jejich modly. Izraelité pod vedením Jozueho vtrhli do Kanaánu a dosáhli spektakulárních vítězství, jako byla bitva u Jericha, druhá bitva u Ai, bitva u Gibeonu a bitva u vod Meromu. V roce 1445 př. n. l. si dvanáct kmenů Izraele rozdělilo Kanaán mezi sebou, poté co zničili nebo dobyli všechna kanaánská města, pobili všechny kanaánské muže, ženy, děti a zvířata a pověsili všechny kanaánské krále, na které narazili. V roce 1305 př. n. l. však kanaánský král Jabin z Hazoru zahájil dvacetileté utlačování Izraelitů, údajně jako Boží trest za jejich hříchy, a Izraelité se osvobodili zabitím Jabina v bitvě u hory Tabor v roce 1285 př. n. l. Kanaánci již nikdy vážně neohrozili Izrael, ačkoli v roce 1206 př. n. l. napadli tuto oblast mořští národy a utlačovali Izraelity až do roku 1188 př. n. l. V roce 1175 př. n. l., poté, co faraon Ramses III. porazil mořské národy v deltě Nilu a v Levantě, přesídlil poražené Pelesety na hranici Kanaánu. Tam se Pelesetové asimilovali do kanaánské kultury a vytvořili novou civilizaci Filistie, která nahradila Kanaán jako hlavní protivník Izraelitů. Během 30. a 40. let 20. století několik krajně pravicových revizionistických sionistických intelektuálů tvrdilo, že Židé z mandátní Palestiny jsou potomky Kanaánců, a vyzývali Židy, aby se distancovali od moderního judaismu a přijali obnovenou „hebrejskou“ identitu.

Galerie

Další informace: 33rd Jeletz, Rok 1986.