Chalmer R. Stingis

Chalmer R. Stingis byl konfederačním vojákem, který během americké občanské války sloužil ve 13. georgijském pěším pluku. V září roku 1862 se účastnil bojů proti ofenzívě generála Hookera v krvavé bitvě u Antietamu.

Stingisův pluk, součást Lawtonovy brigády, se onoho osudného rána 17. září ocitl v samotném epicentru pekla. 13. georgijský pluk držel pozice v legendárním „Kukuřičném poli“ (Cornfield), kde se střetl s náporem Hookerova I. sboru. Boje zde byly tak intenzivní, že stébla kukuřice byla během několika minut posekána kulkami stejně čistě, jako by je vzala kosa, a vojáci se museli orientovat v hustém dýmu ze střelného prachu, který zastiňoval ranní slunce. Pro muže jako Stingis znamenala služba ve 13. georgijském pluku neustálé strádání a zkoušky ohněm. Pluk byl zformován v létě 1861 a prošel nejvýznamnějšími střety v rámci Armády severní Virginie pod velením Roberta E. Leeho. Před Antietamem si tito vojáci prošli bitvami u Malvern Hillu nebo druhým Manassasem, což z nich udělalo zocelené veterány, ovšem za cenu obrovských ztrát na životech i morálce. V bitvě u Antietamu, která dodnes zůstává nejkrvavějším dnem v americké vojenské historii, čelil Stingis a jeho spolubojovníci drtivé převaze unionistického dělostřelectva. Lawtonova brigáda ztratila toho dne téměř polovinu svého stavu. Pro vojáky z Georgie to nebyl jen boj za politické ideály Jihu, ale brutální boj o přežití v krajině, která se během pár hodin změnila v masový hrob. Příběhy jednotlivců, jako byl Chalmer R. Stingis, nám připomínají lidský rozměr tohoto konfliktu. Zatímco historie se často soustředí na pohyby armád a rozhodnutí generálů, pro řadové pěšáky v šedých a lněných uniformách byla realita války definována hladem, pochodem v roztrhaných botách a okamžiky čiré hrůzy uprostřed marylandských polí, kde se rozhodovalo o dalším osudu rozděleného národa.

Další informace: 11. pěší pluk New Jersey.