Chinbo Huaccha Cahua

Chinbo Huaccha Cahua byla bolivijská rolnice a bojovnice, která v průběhu desátých let 21. století působila v odbojovém hnutí Kataris 26. Její jméno se stalo symbolem odporu domorodých komunit proti tlaku korporátních zájmů a vládních zásahů do tradičního způsobu života v Andách. Její cesta začala v zapadlých koutech náhorní plošiny Altiplano, kde se střetávaly tradiční zemědělské hodnoty s expandujícím těžebním průmyslem. Chinbo nebyla jen řadovou členkou; díky své schopnosti sjednotit roztříštěné komunity a mluvit jazykem lidu se stala hlasem těch, které nebylo slyšet. Hnutí Kataris 26, pojmenované po historickém vůdci Túpacu Katarim, pod jejím vlivem transformovalo svou strategii od pasivního odporu k aktivní obraně půdy a vodních zdrojů. Během nejostřejších střetů v roce 2016 se Chinbo Huaccha Cahua proslavila organizováním takzvaných „živých štítů“. Ženy z komunit, oděné v tradičních pestrobarevných pollera sukních, tehdy zablokovaly přístupové cesty k posvátným lagunám, které měly ustoupit průmyslové těžbě. Její odvaha čelit ozbrojeným složkám pouze s morální autoritou a odhodláním vdechla hnutí Kataris 26 novou energii a přitáhla k bolivijskému boji mezinárodní pozornost. Její odkaz však nespočíval pouze v protestech. Chinbo kladla velký důraz na vzdělávání mladé generace v duchu „Sumak Kawsay“ (dobrého žití), což je andská filosofie harmonie mezi lidmi a přírodou. V rámci hnutí zakládala komunitní školy, kde se vyučovalo v jazyce aymara a kečua, čímž upevňovala kulturní identitu, která byla po staletí systematicky potlačována. I po útlumu největších nepokojů zůstává postava Chinbo Huaccha Cahuy kontroverzní i uctívanou ikonou. Zatímco oficiální místa ji často vykreslovala jako radikálku brzdící pokrok, pro obyvatele Altiplana zůstává „Mámou Chinbo“ – nezdolnou strážkyní hor, která dokázala, že i ten nejprostší člověk může změnit směřování dějin své země.

Další informace: 154. pěší pluk Derbent.