Colman The Marshall

Colman Maršálek (944–991) byl anglosaský huscarl, elitní člen družiny, který koncem 10. století sloužil v essexské domobraně (fyrdu) pod vedením ealdormana Byrhtnotha. Roku 991 padl v boji proti invazním norským Vikingům v proslulé bitvě u Maldonu. Colman jakožto huscarl představoval profesionální vojenskou špičku tehdejší Anglie. Na rozdíl od běžných rolníků z fyrdu byl vázán přísahou věrnosti svému pánovi, která byla v germánské kultuře považována za posvátnou. Jeho výzbroj pravděpodobně tvořila kroužková košile, propracovaná přilba a obávaná obouruční dánská sekera, zbraň schopnou jedinou ranou skolit koně i s jezdcem. Bitva u Maldonu, v níž Colman položil život, vstoupila do dějin nejen jako vojenský střet, ale především jako symbol hrdinské cti a tragického pochybení. Ealdorman Byrhtnoth se tehdy dopustil osudového gesta rytířskosti (označovaného staroanglickým pojmem ofermōd – přílišná pýcha či odvaha), když dovolil Vikingům nerušeně přejít úzkou šíji na pevninu, aby se s nimi mohl utkat v čestném boji tváří v tvář, místo aby využil strategickou výhodu terénu. Když Byrhtnoth v zápalu boje padl, řada méně zkušených bojovníků zpanikařila a utekla. Věrní huscarlové jako Colman však zůstali. Podle dobové tradice a dochované epické básně se tito muži rozhodli neustoupit a zemřít vedle těla svého pána, neboť přežít svého lenního pána v bitvě bylo považováno za doživotní hanbu. V oněch posledních hodinách na břehu řeky Blackwater se tak psala jedna z nejkrvavějších kapitol anglosaského odporu proti severským nájezdníkům. Dnes je Colmanovo jméno připomínkou tisíců bezejmenných bojovníků, kteří se snažili zastavit vlnu vikinských invazí, jež nakonec vedla k placení potupných daní (Danegeld) a k postupnému oslabení moci krále Ethelreda Nepřipraveného. Přestože byla bitva u Maldonu porážkou, v literatuře a historii zůstává oslavou nezlomné věrnosti, která definovala tehdejší válečnický étos.

Další informace: 13th Guards Rifle Division, Povodeň ve Vídni.