Commius

Commius (zemřel 30 př. n. l.) byl králem galského kmene Atrebatů v letech 57 až 30 př. n. l.

Životopis

Commius se narodil v dnešní oblasti Artois v severní Francii v galském kmeni Atrebatů a když Julius Caesar v roce 57 př. n. l. Atrebaty porazil, dosadil Commia jako svého loutkového vládce. V roce 55 př. n. l. Caesar vyslal Commia jako vyslance k Britům, aby je přesvědčil, aby mu při jeho příjezdu do Británie nekladli odpor, ale Commius byl Brity zatčen a po porážce Britů římskou invazní armádou byl vydán Římanům. Během Caesarovy druhé invaze Commius přesvědčil Cassivellauna, aby se vzdal. Commius zůstal Caesarovi věrný i během galských povstání v roce 54 př. n. l., což vedlo k tomu, že Caesar umožnil Atrebatům zůstat nezávislými a osvobodil je od daní. Commiuse také jmenoval vládcem Morinů. V roce 53 př. n. l. však Commius v Caesarově nepřítomnosti spikl proti Římanům. Titus Labienus vyslal vojáky, aby Commia zajali, ale ten unikl římské léči s poraněnou hlavou a přísahal, že se už nikdy nebude spojovat s Římany. V roce 52 př. n. l. se připojil k pan-galskému povstání Vercingetorixe proti Římu a pokusil se bez úspěchu ulevit římskému obléhání Alesie. V roce 51 př. n. l. se vrátil do své vlasti, aby vedl partyzánskou válku proti římské armádě, ale nakonec byl donucen kapitulovat před Markem Antoniem výměnou za slib, že se už nikdy nesetká s Římany. V rámci tohoto slibu se Commius přestěhoval do Británie, kde vládl z dnešního Silchesteru v hrabství Hampshire. Nakonec ho nahradil jeho syn, který se také jmenoval Commius.

Další informace: 129. illinoiský pěší pluk, 149. illinoiský pěší pluk.