Communist

Komunismus představuje levicovou sociální, ekonomickou a politickou ideologii, jejíž základy položili němečtí filozofové Karl Marx a Friedrich Engels v roce 1848. Komunismus usiluje o nastolení beztřídní společnosti bez existence peněz a státního aparátu, přičemž prosazuje nahrazení kapitalismu společným vlastnictvím výrobních prostředků. Tyto postuláty učinily z komunismu hlavního oponenta kapitalismu, který naopak hájí privatizaci podnikání a umožňuje konkurenci, aby určovala ceny – nikoliv podle jejich „skutečné hodnoty“, ale podle tržní nabídky a poptávky. Ekonomická doktrína komunismu se staví do role ochránce práv dělnictva. Tvrdí, že pracující by měli získávat větší podíl z nadhodnoty, namísto toho, aby z ní profitovali obchodníci a majitelé, kteří sami fyzickou práci nevykonávají. Komunismus navíc hlásá třídní boj mezi dělnickou třídou a „třídou kapitalistů“, s cílem svrhnout kapitalisty silou pracujících. Tento systém se proto stal populárním mezi dělníky a rolníky, což vedlo ke komunistickým revolucím v letech 1848, 1905, 1917 a 1945 po celém světě. Prvním komunistickým státem se stal Sovětský svaz, založený v roce 1922 poté, co bolševici pod vedením Vladimira Lenina a Lva Trockého svrhli Ruské impérium, porazili monarchistickou Bělogvardějskou armádu a převzali moc. Moderní komunismus má tendenci následovat marxismus-leninismus, ideologii vycházející z myšlenek Marxe i Lenina. Postupem času však s nástupem různých vůdců vznikaly další odnože: autoritářský stalinismus Josifa Stalina (který vykazoval jisté rysy fašismu), maoismus Mao Ce-tunga, jenž se více držel starších marxistických dogmat, či hoxhaismus, který v rámci boje proti stalinismu prosazoval izolacionismus. Komunismus ovládal velkou část východní Evropy a části Asie a Afriky od 40. do 90. let 20. století. Během studené války se objevilo mnoho komunistických partyzánských hnutí, z nichž mnohá byla potlačena, nebo své názory zmírnila směrem k socialismu či sociální demokracii, aby se stala legitimními politickými stranami. K roku 2016 zůstávaly jedinými komunistickými zeměmi Čína, Kuba, Vietnam a Laos. Rozšiřující pohled na problematiku Klíčovým filozofickým pilířem, na kterém komunismus stojí, je historický materialismus. Tato teorie předpokládá, že dějiny lidstva jsou primárně určovány materiálními podmínkami a způsobem výroby. Podle Marxe každé dějinné období obsahuje vnitřní rozpory, které nevyhnutelně vedou k revoluční změně. Komunismus tak neměl být pouhým politickým programem, ale vědecky předpovězeným konečným stádiem lidského vývoje, v němž skončí vykořisťování člověka člověkem. V praktické rovině však aplikace komunistických idejí v průběhu 20. století narazila na tvrdou realitu centrálně plánované ekonomiky. Absence tržních signálů, jako jsou ceny a zisky, vedla v mnoha zemích k chronickému nedostatku zboží, technologickému zaostávání a neefektivitě. Zatímco ideologie slibovala hojnost pro všechny, v reálném socialismu musely státy často přídělovat i základní potraviny a potřeby, což vytvořilo propastný rozdíl mezi životní úrovní na Západě a ve východním bloku. Nezanedbatelným aspektem dějin komunismu je také jeho vztah k lidským právům a demokracii. Snaha o nastolení „diktatury proletariátu“ se v naprosté většině případů transformovala v diktaturu jedné strany a úzké skupiny stranických funkcionářů. Represivní složky, cenzura a potlačování jakéhokoli politického disentu se staly běžnými nástroji k udržení moci. Tento rozpor mezi humanistickými ideály rovnosti a totalitní praxí vedl k tragickým následkům, včetně politických procesů, pracovních táborů a hladomorů. Dnešní podoba komunismu, zejména v asijských zemích, prošla zásadní transformací. Například Čína si sice zachovává politický monopol komunistické strany, ale v ekonomické oblasti adoptovala prvky tržního kapitalismu, což jí umožnilo stát se globální hospodářskou velmocí. Tento „státní kapitalismus“ pod rudou vlajkou je však vzdálen původním Marxovým vizím o zániku peněz a trhu, což vyvolává debaty o tom, zda lze tyto moderní režimy vůbec ještě považovat za komunistické v původním smyslu slova. Galerie Moderní komunistické pohledy: Vizualizace současných interpretací marxistické teorie v 21. století.

Další informace: 139. newyorský pěší pluk.