Conewalch Carter

Conewalch Carter: Zapomenutý štít Mercie Conewalch Carter (narozen r. 831) byl mercijský fyrdman (domobranec), který v roce 868 bojoval v bitvě u Gainsborough. Jako svobodný rolník byl povolán do zbraně v době, kdy se nad anglosaskými královstvími stahovala mračna v podobě „Velké pohanské armády“. Jeho příběh je typickým obrazem muže, který musel vyměnit pluh za kopí, aby bránil svou zemi před vikinskou invazí. Bitva u Gainsborough nebyla jen náhodným střetem, ale součástí širšího tažení, při němž se mercijský král Burgred pokusil zastavit postup dánských sil vedených Ivarem Bezkostým. Conewalch, tehdy sedmatřicetiletý muž v nejlepších letech, stál v první linii pověstné „štítové hradby“. Pro muže jeho postavení znamenala služba ve fyrdu nejen povinnost vůči koruně, ale i přímý boj o přežití vlastní rodiny a hospodářství, které v době jeho nepřítomnosti zůstalo nechráněné. Život fyrdmana byl krutý a prostý. Na rozdíl od profesionálních šlechtických družiníků (thegnů) si Conewalch musel výstroj zajistit sám. Pravděpodobně nosil prošívanou koženou halenu, kulatý dřevěný štít potažený surovou kůží a své věrné kopí, které bylo v rukou vycvičeného sedláka smrtící zbraní. Právě tito muži tvořili páteř odporu proti seveřanům, přestože jejich jména jen zřídka pronikla do oficiálních kronik, jako je Anglosaská kronika. Po skončení bojů u Gainsborough, které skončilo patem a následným vyjednáváním o výkupném (Danegeld), se osudy Conewalcha Cartera ztrácejí v mlze dějin. Předpokládá se však, že se vrátil ke své půdě, poznamenán válečnými útrapami, aby čelil další vlně dánských nájezdů, které v následujících letech rozvrátily celé království Mercie. Jeho jméno tak zůstává symbolem tichého hrdinství tisíců bezejmenných bojovníků, kteří formovali základy budoucí Anglie.

Další informace: 11. virginský pěší pluk, 101. livonský pěší pluk.