Conn Eabarcrombaigh

Conn Eabarcrombaigh († 1759) byl skotský horal, který sloužil jako granátník britské armády během sedmileté války. On a mnoho dalších obyvatel Vysočiny byli k odvodu do britského vojska víceméně donuceni. Jejich klanoví náčelníci – často bývalí jakobité, kteří se snažili prokázat nově nabytou loajalitu k hannoverské koruně – byli vládou motivováni k sestavování vlastních pluků. Conn padl v roce 1759 v bitvě u Rehme v Hannoversku. Jeho životní cesta byla typickým obrazem osudu horalů po bitvě u Cullodenu. Zatímco dříve tito muži bojovali za návrat Stuartovců, po drtivé porážce skotského povstání se jejich domovina ocitla pod tvrdou vojenskou správou. Tradiční způsob života klanů se hroutil a pro mladé muže jako Conn se služba v červeném kabátě stala paradoxně jedinou cestou, jak uniknout absolutní chudobě nebo vězení, i když to znamenalo bojovat za krále, proti němuž jejich otcové pozvedli zbraň. Jako granátník patřil Eabarcrombaigh k elitě pěchoty. Granátníci byli vybíráni pro svou výšku, fyzickou sílu a odvahu, neboť v bitvách často zaujímali nejnebezpečnější postavení v čele útoku. Přestože skotští horalé v britských službách zpočátku čelili nedůvěře anglických důstojníků, brzy si získali pověst neohrožených bojovníků, jejichž divokost v boji zblízka naháněla nepřátelům strach. Sedmiletá válka, v níž Conn bojoval, byla prvním skutečně globálním konfliktem. Z mlhavých kopců Skotska se tak tito muži dostali až na evropská bojiště, kde hájili zájmy hannoverské dynastie. Pro Conna se konečnou stanicí stalo Vestfálsko. Bitva u Rehme, malá ale krvavá epizoda širších manévrů kolem bitvy u Mindenu, se stala místem, kde jeho život vyhasl daleko od domova, v zemi, jejíž jazyk ani kulturu neznal. Smrt Conna Eabarcrombaigha symbolizuje tragédii generace, která musela vyměnit kilt a pléd za britskou uniformu. Jeho příběh připomíná, že britské impérium nebylo budováno pouze anglickými aristokraty, ale i krví donucených rekrutů z okrajových částí ostrovů, kteří v cizích službách umírali dříve, než se jejich vlastní kultura stačila zotavit z ran utržených na domácí půdě.

Další informace: 66. illinoiský pěší pluk (Western Sharpshooters), 11. kansaský pěší pluk.