Dionysios Son Of Lukos

Dionýsios, syn Lykův (456–418 př. n. l.) Dionýsios, syn Lykův (456–418 př. n. l.) byl athénský těžkooděnec (hoplíta), který sloužil v armádě vojevůdce Lacha během peloponéské války. V roce 418 př. n. l. padl v boji proti spartskému vojsku v bitvě u Mantineie. Dionýsios se narodil do období největšího rozkvětu athénské demokracie pod Periklovým vedením. Jako občan střední třídy, schopný si sám pořídit bronzovou zbroj, štít (aspis) a dlouhé kopí, se stal součástí athénské falangy. Jeho život byl neodmyslitelně spjat s osudem města, které v roce 431 př. n. l. vstoupilo do vyčerpávajícího konfliktu se Spartou. Pod velením Lacha, zkušeného generála, se Dionýsios účastnil výprav, které měly za cíl upevnit athénský vliv v oblasti Sicílie i na pevnině. Osudnou se mu stala bitva u Mantineie, která je považována za největší pozemní střetnutí celé peloponéské války. Ačkoliv byl v roce 421 př. n. l. uzavřen Níkiův mír, napětí mezi městskými státy nikdy zcela neutichlo. Dionýsios se ocitl v řadách athénského kontingentu, který přišel na pomoc Argejským. Střetnutí u Mantineie bylo ukázkou klasické řecké taktiky, kde proti sobě stanuly tisíce mužů v sevřených šicích, avšak spartská disciplína nakonec převážila nad koalicí vedenou Athénami. Podle fragmentárních záznamů a náhrobních stél z té doby zahynul Dionýsios pravděpodobně v momentě, kdy se levé křídlo spojeneckých vojsk pod náporem spartských veteránů zhroutilo. Jako hoplíta byl cvičen k tomu, aby nikdy neustoupil a chránil svým štítem muže po své levici. Jeho smrt v chaosu ústupu byla pro jeho rodinu symbolem nejvyšší oběti pro polis. Padl v době, kdy se naděje Athén na dominantní postavení v Řecku začínaly pomalu tříštit. Po bitvě byly ostatky padlých Athéňanů, včetně Dionýsia, převezeny zpět do rodného města. Byli pohřbeni se všemi poctami na veřejném hřbitově Kerameikos, v sekci vyhrazené pro hrdiny, kteří položili život ve válce. Jméno Dionýsia,

Další informace: 11. texaský pěchotní pluk, 12. pěší pluk Severní Karolíny.