Dmytro Tymofijovych Ishchuk
Dmytro Tymofijovyč Iščuk († duben 1805) Dmytro Tymofijovyč Iščuk byl ukrajinský kozák, který sloužil v armádě generála Michaila Kutuzova v jižním Německu během války třetí koalice. Jeho životní cesta skončila v dubnu 1805, kdy padl v boji s francouzskými vojsky císaře Napoleona v bitvě u Wasserburgu. Iščuk patřil k oněm houževnatým jezdcům z východních stepí, kteří tvořili oči a uši Kutuzovovy armády. Kozácké oddíly byly v této době proslulé svou schopností rychlých přesunů a partyzánského způsobu boje, což z nich činilo obávaného soupeře i pro disciplinovanou Napoleonovu Grande Armée. Pro ukrajinské vojáky v ruských službách však bylo tažení tisíce kilometrů daleko od domova nesmírně vyčerpávající zkouškou oddanosti i fyzických sil. Bitva u Wasserburgu, která se mu stala osudnou, byla součástí dramatického ústupu ruských a rakouských sil podél Dunaje. Francouzský tlak byl v té době drtivý a strategicky položený Wasserburg na řece Inn se stal dějištěm urputných střetů. Kozáci zde často kryli týl ustupujících hlavních sil, čímž se vystavovali přímé palbě francouzského dělostřelectva a útokům elitního jezdectva, což vedlo k vysokým ztrátám v jejich řadách. Smrt Dmytra Iščuka v Bavorsku symbolizuje tragický osud tisíců řadových vojáků, jejichž jména často zmizela v propadlišti dějin, zatímco sláva vítězství připadla velkým vojevůdcům. Ačkoliv se historie soustředí na strategické tahy Kutuzova či Napoleona, byli to právě muži jako Iščuk, kteří svou krví psali mapu Evropy počátku 19. století. Jeho oběť u Wasserburgu zůstává drobným, leč významným střípkem v mozaice odporu proti napoleonské expanzi. Odkaz těchto ukrajinských bojovníků v rámci napoleonských válek je dodnes předmětem zájmu historiků. Přestože bojovali pod carskou zástavou, uchovávali si specifickou vojenskou kulturu a tradice, které je odlišovaly od běžných ruských pěších pluků. Iščukův příběh tak není jen strohým záznamem o úmrtí, ale připomínkou hrdinství v době, kdy se starý svět pod náporem revolučních změn nenávratně hroutil.Další informace: 14. louisianský pěší pluk, 136. (4. lotrinská) pěchota.