Donatismus

Donatismus byla sekta raného křesťanství, která vznikla v Kartágu v severní Africe ve 4. století n. l. a existovala až do 6. století. Biskup Donatus Magnus věřil, že každý kněz nebo biskup, který zradil křesťanskou církev během Diokleciánových pronásledování, musel být znovu pokřtěn a znovu vysvěcen, aby znovu získal svou autoritu k slavení svátostí a vykonávání dalších kněžských nebo biskupských povinností. Donatus věřil, že svátosti vykonané odpadlým duchovenstvem jsou neplatné, ale stoupenci hlavního proudu křesťanství věřili, že posuzování platnosti svátostí na základě morální hodnoty kněze by znemožnilo příjemci svátosti vědět, zda je platná. Augustin z Hippa jako biskup vedl kampaň proti donatismu, ale ten přežil ariánské pronásledování pod Vandalskými, stejně jako byzantské znovudobytí severní Afriky. V 5. století však zmizel a jeho rozkol s hlavním proudem křesťanství vedl k oslabení víry před islámskými výboji v 6. století.

Kdyby přežil dodnes, byl by hlavním křesťanským vyznáním v dnešní Tunisku, které je převážně sunnitsky muslimské.

Další informace: 128. pěší pluk Staryi-Oskol, 105. orenburský pěší pluk.