Dravasp Kosarkhizi

Dravasp Kosarkhizi: Stín v bouři diadochů Dravasp Kosarkhizi (zemřel 305 př. n. l.) byl perský žoldnéř a elitní válečník, který sloužil v armádě satrapy Ekurzakira ze Sagartie během krvavých válek diadochů. Jeho životní cesta skončila roku 305 př. n. l., kdy padl v bitvě u Mardehaku během střetu s vojsky nastupující Seleukovské říše. Jako potomek kdysi hrdé perské aristokracie, jejíž vliv po pádu Achaimenovské říše pohasl, ztělesňoval Dravasp osud mnoha mužů své generace. Namísto pokorného přijetí makedonské nadvlády se rozhodl pro dráhu nájemného meče. V řadách vojsk Ekurzakira, ambiciózního vládce Sagartie, vedl oddíly lehké jízdy, které využívaly tradiční perskou taktiku „udeř a uteč“, čímž působily značné potíže těžkopádnějším falangám řeckých nástupců. Bitva u Mardehaku v roce 305 př. n. l. byla jedním z rozhodujících momentů, které upevnily moc Seleuka I. Níkátóra v horních satrapiích. Dravasp se zde ocitl v čele protiútoku, který měl zastavit postup seleukovské pěchoty. Historické střípky naznačují, že jeho oddíl byl v průsmyku přečíslen a odříznut od hlavních sil. Přestože mohl kapitulovat a přejít na stranu vítěze, jak bylo u žoldnéřů zvykem, zůstal věrný své přísaze až do hořkého konce. Dravaspova smrt symbolizovala konečný zánik starého íránského odporu proti helénismu v této oblasti. Sagartie, dříve autonomní a vzdorná, byla po bitvě plně absorbována do seleukovské sféry vlivu. Jméno Kosarkhizi se v pozdějších kronikách objevuje jen zřídka, většinou jako poznámka pod čarou o „posledním perském lvu“, který odmítl sklonit hlavu před novými pány Orientu. Dnes je postava Dravaspa předmětem zájmu historiků zkoumajících integraci perských vojenských struktur do armád diadochů. Jeho příběh připomíná, že za velkými jmény králů jako Seleukos nebo Antigonos stáli tisíce zapomenutých hrdinů, kteří v prachu a krvi formovali novou tvář starověkého světa.

Další informace: 119. newyorský pěší pluk, Rok 1791.