Duncan Marlin

Duncan Marlin: Meč a pluh v divočině Nového světa Duncan Marlin (narozen 1579) byl anglický kolonista, který se v roce 1607 stal jedním z prvních osadníků Jamestownu ve Virginii. Jako člen milice se aktivně účastnil bojů proti kmeni Powhatanů během první z řady anglo-powhatanských válek. Jeho životní příběh ztělesňuje osudy tisíců mužů, kteří vyměnili relativní bezpečí staré Anglie za nejistou budoucnost na březích řeky James. Marlinův příjezd do Jamestownu se odehrál v době, kdy byla kolonie na pokraji kolapsu. Jako muž v nejlepších letech se musel rychle adaptovat na drsné podmínky bažinatého poloostrova, kde největšími nepřáteli nebyli jen domorodí válečníci, ale především hladomory a „bahenní horečka“. Historické prameny naznačují, že Marlin patřil k té hrstce vytrvalých, kteří přežili katastrofální zimu 1609–1610, známou jako „Období hladu“, kdy se populace osady smrskla na zlomek původního počtu. V řadách koloniální milice se Marlin musel naučit novému způsobu vedení války. Namísto šiků na otevřených polích Evropy čelil partyzánským útokům v neprostupných lesích. Výzbroj tvořená těžkými mušketami a nepraktickým kyrysem byla v horkém a vlhkém klimatu Virginie spíše přítěží, což vedlo Marlina a jeho spolubojovníky k postupnému přejímání lehčí výstroje a taktiky, která lépe odpovídala taktice powhatanských lučištníků. Po uzavření dočasného míru, který následoval po sňatku Pocahontas s Johnem Rolfem, se Marlin pravděpodobně pokusil o dráhu pěstitele tabáku. Právě tato „zlatá plodina“ začala v té době měnit Virginii z vojenské základny v prosperující zemědělskou kolonii. Ačkoliv se o jeho pozdějších letech dochovalo jen málo záznamů, jeho jméno zůstává symbolem generace, která za cenu nesmírných obětí položila základy anglické přítomnosti v Severní Americe.

Další informace: 14. pěší pluk Tennessee, 14. massachusettský pluk.