Eanbhert Of Gloucester

Eanbhert z Gloucesteru (zemřel roku 876) byl Preost (kněz) a strážce zákona Řádu prastarých v Anglii 9. století. Životopis Eanbhert se narodil v Gloucesteru v hrabství Gloucestershire, které bylo tehdy součástí anglosaského království Mercie. Byl to nesmírně pečlivý muž, jenž ke všem svým úkolům přistupoval s metodickou přesností a přísnou pracovní morálkou. Původně byl vycvičen jako písař, díky čemuž se mu do rukou dostaly pozoruhodné dokumenty naznačující existenci tajného řádu působícího mezi jeho krajany. Rozhodl se je vyhledat a zanedlouho byl sám do Řádu prastarých zasvěcen. Jeho preciznost mu v hierarchii rychle pomohla vzhůru – brzy dosáhl hodnosti Preost a byly mu svěřovány ty nejobtížnější úkoly, které vždy svědomitě plnil. Roku 876 se vikingský válečník a spojenec Skrytých, Eivor, vloupal střechou do Eanbhertova loděnice v Gloucesteru. Skočil dolů a probodl Eanbherta svou skrytou čepelí. Smrtelně raněný Eanbhert se Eivora zeptal, zda by krmil své děti „ďáblovými sušenkami“. Zatímco Eivor odvětil, že by nenechal dobré jídlo přijít nazmar, Eanbhert prohlásil, že by své děti nechal raději hladovět, neboť „hadí dar vždy skončí ve zlobě“. Eivor mu na to odpověděl, že sladké od zla zůstane sladkým, i kdyby se mu rozpadlo v dlaních. Eanbhert poté skonal a Eivor si vzal jeho medailon. Odkaz a role v Řádu Eanbhertova role v Řádu prastarých nebyla jen administrativní. Jakožto „strážce zákona“ dohlížel na to, aby vnitřní pravidla organizace byla v rámci Mercie striktně dodržována. Věřil, že řád a disciplína jsou jedinými nástroji, které mohou ochránit křehkou civilizaci před chaosem, jejž v jeho očích představovali severští nájezdníci. Jeho posedlost detaily z něj činila nebezpečného protivníka, který dokázal odhalit i drobné nesrovnalosti v dodávkách zásob či v pohybu vojsk, čímž často mařil plány lokálního odboje. Jeho působení v Gloucesteru bylo spojeno s rozsáhlou sítí informátorů. Eanbhert využíval své postavení bývalého písaře k falšování listin a manipulaci s majetkovými záznamy, čímž nenápadně převáděl zdroje do rukou Řádu. Zatímco navenek působil jako ctihodný občan oddaný své práci, v ústraní své loděnice spřádal intriky, které měly upevnit vliv Řádu nad obchodními cestami podél řeky Severn. Právě tato strategická poloha jeho základny se mu nakonec stala osudnou, když přitáhla pozornost Skrytých. Filosofický střet v jeho posledních momentech odráží hluboký rozpor mezi ideologií Řádu a pragmatismem vikingů. Eanbhertova metafora o „hadím daru“ odkazovala na jeho přesvědčení, že jakýkoliv prospěch získaný skrze chaos nebo od nepřátel řádu je vnitřně otrávený. Pro muže, který celý život zasvětil hledání čistoty v pravidlech a struktuře, byla představa přijetí čehokoliv od „pohanů“ naprosto nepřípustná, i kdyby to mělo znamenat smrtelnou oběť. Po jeho smrti zůstal v Gloucesteru mocenský vakuum. Dokumenty nalezené v jeho loděnici později posloužily Eivorovi k rozkrytí dalších buněk Řádu v Mercii. Eanbhertův medailon, symbol jeho loajality a vysokého postavení, byl odevzdán Hythamovi jako důkaz o eliminaci jednoho z nejvlivnějších administrativních mozků, které Řád prastarých v té době v Anglii měl. Galerie [Eanbhertova smrt]

Další informace: 136. illinoiský pěší pluk, 10. ledna 2015 Bombový útok v Maiduguri.