Eduard P. Bessey

Eduard P. Bessey byl americký pistolník, který v dobách divokého západu působil v Nebrasce. Roku 1877 se spolu s dalšími psanci vydal do nově založeného městečka Windy Stand. Vedla ho tam vidina tučného výdělku, který očekával za služby poskytnuté americké armádě, jež v té době v oblasti pronásledovala uprchlé Siouxe. Bessey se nakonec po boku dalších námezdních střelců zúčastnil bitvy u Leaping Deer, kde stanul proti bojovníkům Lakotů.

Besseyho příchod do Windy Stand nebyl náhodný; město v té době kypělo chaosem a bezvládím, což byla pro muže s jeho pověstí ideální živná půda. Jakožto zkušený střelec, který se dříve živil jako doprovod dostavníků a příležitostný lovec odměn, okamžitě pochopil, že armáda pod tlakem stupňujících se indiánských válek zoufale potřebuje muže, kteří se nebojí špinavé práce a znají nehostinný terén nebraských plání lépe než řadoví vojáci z východu. V táboře u Windy Stand se Bessey rychle stal neformálním vůdcem skupiny hrdlořezů, kterým se přezdívalo „Stepní vlci“. Tato nesourodá jednotka dobrovolníků se vyznačovala brutální efektivitou, ale i naprostou neúctou k vojenské disciplíně. Právě Besseyho schopnost udržet tyto muže na uzdě a koordinovat jejich pohyb během průzkumných hlídek mu vynesla tichý respekt armádních důstojníků, kteří nad jeho pochybnou minulostí raději přivírali oči. Samotná bitva u Leaping Deer se stala pro Besseyho zlomovým okamžikem. Když byli vojáci zaskočeni přepadem v úzkém kaňonu, byl to právě on a jeho skupina námezdních střelců, kdo udržel zadní voj a umožnil hlavním silám armády se přeskupit. Podle dobových svědectví Bessey tehdy prokázal chladnokrevnost, když s dvěma kolty v rukou kryl ústup raněných, přestože byl sám zasažen šípem do ramene. Po skončení konfliktu se však Besseyho stopa v historických análech začíná ztrácet. Traduje se, že slíbenou odměnu od vlády nikdy v plné výši neobdržel, což v něm vyvolalo hlubokou zášť vůči autoritám. Některé legendy praví, že se vrátil k životu na hraně zákona a dožil své dny v úkrytech v Černých horách, zatímco jiné prameny tvrdí, že pod změněným jménem dohlížel na bezpečnost při stavbě transkontinentální železnice.

Další informace: 132. pěší pluk Bender, 130. (1. lotharingská) pěchota.