Elbevoine Arthlory

Elbevoine Arthlory (1732–1757) byl kanadský člen řádu Asasínů působící v 18. století. Padl rukou templářského přeběhlíka Shaye Cormaca během krvavé bitvy u Marais Rocheux.

Arthlory patřil ke generaci asasínů, která sloužila pod vedením mentora Achilla Davenporta v době, kdy vliv bratrstva v Severní Americe dosahoval svého vrcholu. Byl znám jako mistr pohybu v divočině a specialista na partyzánský boj v hustých lesích na pomezí dnešní Kanady a Spojených států. Jeho loajalita k asasínskému krédu byla neotřesitelná, což ho však nakonec postavilo přímo do cesty nejnebezpečnějšímu lovci, jakého kdy řád poznal. Osudným se mu stal rok 1757, kdy vrcholila Sedmiletá válka. Bitva u Marais Rocheux, situovaná do mlhou zahalených bažin, nebyla jen střetem britských a francouzských vojsk, ale především skrytým bojištěm dvou tajných frakcí. Arthlory zde měl za úkol chránit strategické informace o prastarých artefaktech, které se Templáři snažili za každou cenu získat pro své plány na nastolení nového světového řádu. Střet s Shayem Cormacem byl krátký a brutální. Cormac, který kdysi býval Arthloryho bratrem ve zbrani, využil svých hlubokých znalostí asasínských taktik a zanechal mladého bojovníka smrtelně zraněného v bahně Marais Rocheux. Arthloryho smrt se stala symbolem postupného úpadku koloniálního bratrstva, které se po sérii podobných ztrát téměř rozpadlo, dokud se o desetiletí později neobjevil Connor Kenway. Dnes je jméno Elbevoine Arthlory v archivech Absterga vedeno jako jedna z mnoha "překážek", které musely být odstraněny v zájmu stability. Pro milovníky historie bratrstva však zůstává tragickou postavou muže, který položil život v boji proti tyranii v éře, kdy hranice mezi dobrem a zlem byla stejně nejasná jako ranní opar nad kanadskými jezery.

Další informace: 12th Street Expressway, 140. (4. západopruský) pěší.