Eli Omoriarty

Eli O’Moriarty (narozen 1817) byl vrchní rotmistr (sergeant-major) unijní armády, který během americké občanské války sloužil u 28. massachusettského pěšího pluku. V roce 1862 se účastnil bojů na farmách Otta Sherricka v rámci bitvy u Antietamu. Jako příslušník 28. massachusettského pluku byl O’Moriarty součástí legendární Irské brigády. Tito muži, často čerství imigranti, bojovali pod zelenými prapory se zlatou harfou. Pro mnohé z nich, včetně Eliho, nebyla služba v armádě Unie jen otázkou věrnosti nové vlasti, ale také příležitostí získat vojenské zkušenosti, které doufali jednou využít v boji za nezávislost rodného Irska. Bitva u Antietamu, kde O’Moriarty stanul v první linii, se do historie zapsala jako nejkrvavější den amerických dějin. Boje v okolí farem Otta Sherricka byly extrémně intenzivní. 28. massachusettský pluk zde čelil zdrcující palbě konfederačních jednotek, zatímco se snažil udržet pozice v členitém terénu mezi obilnými poli a sady, které se během několika hodin změnily v pohřebiště tisíců vojáků. Role vrchního rotmistra byla v takovém chaosu naprosto klíčová. O’Moriarty, jakožto nejvýše postavený poddůstojník pluku, musel udržovat disciplínu a morálku mužů v momentě, kdy kolem nich svištěly olověné projektily typu Minié. Byl to právě on, kdo zajišťoval, aby linie držela pohromadě, a kdo musel v případě ztráty důstojníků převzít velení nad zmatenými a vyčerpanými vojáky. Po skončení bitevní vřavy u Antietamu zůstala krajina kolem Sherrickovy farmy zdevastovaná. Eli O’Moriarty a jeho spolubojovníci, kteří přežili, se museli vyrovnat nejen s fyzickými zraněními, ale i s traumatem z masakru, který u Antietamu zažili. Jejich nasazení však pomohlo zastavit první invazi generála Leeho na sever a poskytlo prezidentu Lincolnovi politickou půdu pro vyhlášení Proklamace o osvobození otroků.

Další informace: 101. newyorský pěší pluk, 103. pěší pluk Petrozavod.