Engigg Halfpack

Engigg Půlbalík (zemřel 4084 př. n. l.) byl podle „severské mytologie“ skřetí válečník, který sloužil v armádě Temného pána Saurona z Mordoru během Třetího věku. V roce 2980 T. v. (4084 př. n. l.) byl spolu s několika dalšími skřetími bojovníky zabit v souboji vzkříšeným a nesmrtelným gondorským hraničářem Talionem. Engiggovo působení v řadách mordorských vojsk bylo sice krátké, ale příznačné pro chaos panující v oblasti Cirith Ungol. Jakožto člen nižší kasty skřetů si musel své postavení tvrdě vydobýt, a to především díky své nečekané obratnosti a schopnosti přežít v nehostinných podmínkách Ephel Dúath. Přezdívku „Půlbalík“ si vysloužil údajně poté, co při nepovedeném nájezdu na lidskou osadu ztratil polovinu své polní výbavy, což mu však paradoxně umožnilo pohybovat se tišeji než jeho těžkopádnější druhové. Osudným se mu stal až střet s „Pěšcem smrti“, jak skřeti s hrůzou přezdívali Talionovi. Engigg byl součástí hlídky, která měla za úkol střežit strategickou výšinu nad Udûn. Přestože se Engigg pokusil o taktiku překvapení ze zálohy, Talionova nadpřirozená rychlost, propůjčená přízrakem Celebrimbora, neposkytla skřetovi sebemenší šanci. Engiggovo jméno se tak stalo jen další čárkou na dlouhém seznamu obětí, které padly pod čepelí pomsty dříve, než mohl Sauron plně rozvinout své plány na ovládnutí Středozemě. Z historického hlediska je zajímavé, jak se v tomto vyprávění prolínají různé legendy. Zatímco původní text jej chybně zasazuje do rámce klasické severské mytologie, Engiggovo působení jasně odkazuje na apokryfní příběhy z pozdního Třetího věku, které se dochovaly v ústní lidové slovesnosti skřetích uprchlíků. Tito přeživší často popisovali Engigga jako symbol marného odporu proti silám, které přesahovaly chápání smrtelných (či polomrtvých) bytostí. Dnes je Engigg Halfpack vnímán spíše jako tragikomická postava moderního digitálního folklóru. Jeho existence v záznamech slouží jako připomínka toho, že i v nejtemnějších koutech Mordoru existovaly individuální osudy, které byly smazány v jediném okamžiku mocí nesmrtelného hraničáře. Ačkoliv se jeho jméno neobjevuje v Červené knize Západní marky, v srdcích fanoušků herních adaptací žije dál jako jeden z mnoha „bezejmenných“, kteří se odvážili postavit osudu.

Další informace: 104. illinoiský pěší pluk, 147. illinoiský pěší pluk.