Euarestos Son Of Leicritus

Euarestos, syn Leicritův Euarestos, syn Leicritův (narozen 449 př. n. l.), byl spartský hoplita, který sloužil v vojsku Lakedaimonských během peloponéské války. V roce 418 př. n. l. bojoval v bitvě u Mantineie v Arkádii, která se stala jedním z nejvýznamnějších střetnutí celého konfliktu. Jako každý plnoprávný občan Sparty (Spartiates) prošel Euarestos od sedmi let přísným výchovným systémem zvaným agogé. Zde se naučil nejen dokonalému ovládání dorysu (dlouhého kopí) a těžkého bronzového štítu aspis, ale především bezmezné kázni. Právě tato disciplína byla v bitvě u Mantineie klíčová, když spartské linie pod tlakem nepřítele zakolísaly, ale díky chladnokrevnosti mužů, jako byl Euarestos, se dokázaly včas přeskupit a zvítězit. Během tažení v Arkádii patřil Euarestos k elitnímu oddílu, který tvořil páteř spartské falangy. Jeho život byl definován neustálým pochodem, prostou stravou v podobě černé polévky a hlubokým poutem se svými spolubojovníky v syssitii (společném stravování). Pro muže jeho postavení nebyla válka pouze povinností, ale vyvrcholením jeho existence; přežít porážku bez štítu by pro něj znamenalo doživotní hanbu a status "třasořitky" (tresantes). Po vítězství u Mantineie, které obnovilo hegemonii Sparty nad Peloponésem, se Euarestos pravděpodobně účastnil dalších operací v rámci dekalejské války. Historické prameny naznačují, že jeho zkušenosti z frontové linie byly využívány při výcviku mladších ročníků, čímž předával dál tradici neporazitelnosti spartské pěchoty. Jeho jméno, které v překladu znamená "velmi příjemný" nebo "dobře se líbící", kontrastuje s tvrdou realitou života muže, jehož osudem bylo prolévat krev pro slávu krále Agida II. Ačkoliv se o jeho skonu nedochovaly přesné záznamy, jeho odkaz žije v příbězích o mužích, kteří tvořili "zeď Sparty". Na rozdíl od jiných řeckých států Sparta nestavěla kamenné hradby; jejími hradbami byli muži jako Euarestos, stojící neochvějně v sevřeném šiku, se štítem těsně u štítu, připraveni padnout tam, kde jim vlast přikázala stát.

Další informace: Rok 2016, 115. (1. velkovévodská hesenská) pěší pěchota.