Excingomarus Son Of Conbertus

Excingomarus, syn Conbertův (91–58 př. n. l.), byl udatným válečníkem keltského kmene Tulingů v tehdejší Galii. Jeho životní pouť skončila v roce 58 př. n. l., kdy padl v bitvě proti římským legiím u Aquae Helveticae (poblíž dnešního Curychu ve Švýcarsku) během raných fází galských válek. Tulingové, k nimž Excingomarus patřil, byli blízkými spojenci mocnějšího kmene Helvetiů. Právě jejich hromadná migrace za lepším životem na západ vyvolala hněv Gaia Julia Caesara. Pro bojovníka, jako byl Excingomarus, nebyla tato cesta jen přesunem lidu, ale otázkou cti a přežití celého rodu. Vybaven bronzovým či železným mečem a zdobeným štítem představoval typického zástupce keltské vojenské elity, která se musela postavit neúprosné římské disciplíně. Střet u Aquae Helveticae byl pro Tulingy tragickým momentem. Zatímco se pokoušeli překročit řeky a najít nový domov, Caesarovy legie využily momentu překvapení a technologické převahy. V chaosu bitvy, kde se mísil ryk bojovníků s nářkem civilistů v trénu, se Excingomarus pravděpodobně ocitl v první linii, aby kryl ústup svých blízkých. Římská taktika "želvy" a krupobití oštěpů (pila) však byly pro keltskou odvahu příliš zdrcující. Smrt Excingomara u dnešního Curychu symbolizuje konec jedné éry. Pro Kelty nebyla smrt v boji jen koncem, ale přechodem do "Druhého světa", kde věřili v pokračování života. Ačkoliv se o jeho skutcích nedochovaly detailní písemné záznamy – protože Galové dávali přednost ústní tradici před písmem – jeho jméno zůstalo zachováno v latinských pramenech jako připomínka odporu proti rozšiřujícímu se impériu. Dnes si toto období připomínáme nejen skrze archeologické nálezy v okolí Curyšského jezera, ale i díky příběhům jednotlivců, kteří se odmítli sklonit před římským orlem. Excingomarus tak zůstává ztělesněním keltského ducha, který i přes vojenskou porážku zanechal nesmazatelnou stopu v kulturním dědictví moderní Evropy.

Další informace: 125. illinoiský pěší pluk, 138. střelecká divize.