Fearchar MacBheathain

Fearchar MacBheathain byl skotský voják, který sloužil v britské armádě u 21. (královského severobritského) pěšího pluku fuzilýrů v Kanadě během americké války za nezávislost. V prosinci roku 1775 se zúčastnil klíčové bitvy o Quebec.

MacBheathain pocházel z drsné skotské Vysočiny, jejíž muži byli v té době vyhledávanými rekruty pro britskou korunu. Jeho pluk, známý svou disciplínou a charakteristickými čepicemi z medvědí kůže, byl vyslán do Severní Ameriky, aby čelil rostoucímu povstání ve třinácti koloniích. Pro muže jako Fearchar znamenala služba v zámoří nejen povinnost, ale i příslib dobrodružství a únik z chudoby tehdejšího Skotska, byť za cenu odloučení od rodného klanu. Během mrazivé noci na Silvestra roku 1775 se Fearchar ocitl uprostřed sněhové vánice na hradbách Quebecu. Americké síly pod vedením Richarda Montgomeryho a Benedicta Arnolda se pokusily o zoufalý útok na město, doufajíce, že využijí momentu překvapení. MacBheathain a jeho spolubojovníci z 21. pluku však prokázali nezdolnou houževnatost, když v krutých mrazech udrželi své pozice a pomohli odrazit nápor, který mohl definitivně změnit osud Kanady. Život fuzilýra v kanadské divočině nebyl jen o bitvách, ale především o přežití v nehostinném prostředí. Mezi vojenskými drily museli vojáci zvládat stavbu opevnění a boj s nedostatkem zásob, zatímco se potýkali s nepředvídatelným terénem. Fearcharova přítomnost v těchto historických okamžicích z něj činí jednoho z mnoha zapomenutých hrdinů, jejichž boty vyšlapaly cestu k udržení britského vlivu na severu kontinentu. Po skončení aktivních bojů v oblasti Quebecu pokračovala historie MacBheathainova pluku dalšími taženími, včetně osudné kampaně u Saratogy. Ačkoliv se o jeho osobním životě po válce dochovalo jen málo záznamů, jeho jméno zůstává pevně spjato s obdobím, kdy se v lesích Nového světa střetávaly staré evropské tradice s rodící se americkou demokracií a kdy věrnost přísaze byla pro skotského vojáka vším.

Další informace: 13. pennsylvánský záložní pluk.