Fietje Mayer

Fietje Mayer (1729–?) byl hesenský granátník, který sloužil v pluku Rall během americké války za nezávislost. V prosinci 1776 byl po bitvě o Trenton zajat Kontinentální armádou.

Mayerův osud byl typický pro tisíce německých vojáků, které si britská koruna pronajala od hesensko-kasselského lankraběte k potlačení vzpoury v koloniích. Jako granátník elitního pluku Johanna Ralla patřil k nejzkušenějším mužům na bojišti, přesto se on i jeho spolubojovníci stali obětí osudného podcenění nepřítele. Po vyčerpávajících hlídkách v mrazivém počasí a oslavách Vánoc byli zaskočeni Washingtonovým odvážným překročením řeky Delaware, což vedlo k rychlé a pro Hesenské potupné porážce. Po zajetí v Trentonu byl Mayer spolu s ostatními vězni veden ulicemi Filadelfie. Cílem tohoto „vítězného průvodu“ bylo demonstrovat americké veřejnosti, že obávaní němečtí profesionálové nejsou neporazitelní. Místo nenávisti se však tito zajatci často setkávali se zvědavostí a soucitem, zejména ze strany německy mluvících osadníků v Pensylvánii, kteří v nich viděli své krajany spíše než nepřátelské žoldnéře. Mnoho hesenských zajatců bylo následně posláno na práci do vnitrozemí, kde pomáhali na farmách nebo v železárnách, aby nahradili americké muže bojující v poli. Pro Mayera, který byl v době zajetí již v pokročilém věku (na tehdejší poměry sedmileté války a následných konfliktů), představovalo toto období relativní klid uprostřed válečného běsnění. Právě zde, v pensylvánských německých komunitách, našlo mnoho jeho druhů nový domov a odmítlo se po válce vrátit do Evropy. Ačkoliv přesné záznamy o Mayerově životě po roce 1776 řídnou, jeho jméno zůstává v análech jako připomínka složitých osudů mužů, kteří bojovali v cizí válce na cizím kontinentu. Ať už nakonec využil nabídky amerického Kongresu na přidělení půdy výměnou za dezerci, nebo se po výměně zajatců vrátil do trosek staré Evropy, jeho příběh je nedílnou součástí mozaiky, která tvořila základy moderní Ameriky.

Další informace: Brigáda, 10. louisianský pěší pluk.