First Battle Of Breitenfeld

První bitva u Breitenfeldu (7. září 1631) Dne 7. září 1631 se odehrála první bitva u Breitenfeldu, jeden z klíčových střetů třicetileté války. Armáda švédského krále Gustava II. Adolfa zde u saského Lipska drtivě porazila a rozprášila početné vojsko katolické Ligy. Pro protestantskou stranu šlo o první skutečně velké vítězství, které zásadně změnilo dynamiku celého konfliktu. Historické pozadí V roce 1630 Gustav Adolf se svou třiadvacetitisícovou armádou pustošil katolické bašty Küstrin a Frankfurt nad Odrou. Jeho cílem bylo přimět okolní protestantská knížectví, aby se k němu připojila v tažení proti Svaté říši římské. Přestože mu Braniborsko a Sasko nakonec pomoc poskytly, většina německých států v něm zpočátku viděla spíše nevítaného vetřelce. V září 1631 však císařský generál hrabě Tilly vtrhl se svými 35 000 muži do Saska. Gustav Adolf se spojil se saským kurfiřtem Janem Jiřím I. a u Breitenfeldu se postavili společnému nepříteli. Průběh bitvy Protestantské síly čítaly 24 000 švédských veteránů a 18 000 Sasů, kteří byli na bojišti rozmístěni odděleně. Švédové vsadili na moderní organizaci: sedm pěších brigád ve dvou liniích, doplněných o lehké dělostřelectvo u každého pluku. Proti nim stálo 35 000 císařských vojáků, rozdělených do 12 mohutných a těžkopádných čtverců, tzv. tercií. Bitva začala v poledne dvouhodinovou dělostřeleckou přestřelkou. Švédové díky lepší technice pálili třikrát až pětkrát rychleji než císařští a jejich kule kosily hustě sevřené tercie. Když se císařští kyrysníci pod vedením Pappenheima pokusili o útok na švédskou jízdu, narazili na tvrdý odpor mušketýrů. Po sedmi odražených útocích musela císařská jízda bojiště opustit. Situace se však zdramatizovala na opačném křídle, kde císařští a chorvatští jezdci napadli nezkušené Sasy. Ti se pod tlakem okamžitě rozprchli, čímž odhalili švédský bok. Maršál Gustav Horn však bleskově zareagoval a přesunul své jednotky dříve, než se císařské tercie stihly zformovat k novému úderu. V následném protiútoku Švédové pod vedením samotného krále dobyli nepřátelská děla a obrátili je proti původním majitelům. Pod drtivou palbou se císařské vojsko zhroutilo. Tilly i Pappenheim byli zraněni, 7 600 jejich vojáků padlo a 6 000 bylo zajato. Katolická armáda byla prakticky vymazána z mapy. Taktická revoluce a moderní válčení Bitva u Breitenfeldu nevešla do dějin jen jako vítězství Švédů, ale především jako triumf lineární taktiky nad zastaralými španělskými terciemi. Gustav Adolf prokázal, že pohyblivost, kombinace zbraní a vysoká kadence palby jsou na moderním bojišti důležitější než hrubá síla a masa těl. Švédští mušketýři, vycvičení v salvové palbě, dokázali rozvrátit sevřené bloky píkynýrů, zatímco lehká děla, která se dala snadno přesouvat koňmi, poskytovala palebnou podporu přesně tam, kde byla zrovna potřeba. Geopolitické důsledky a "Lev Severu" Vítězství mělo okamžitý politický dopad. Gustav Adolf, přezdívaný "Lev Severu", se stal hrdinou protestantského světa. Váhající německá knížata pochopila, že Švédsko je schopno postavit se císařské moci, a začala se masově přidávat na jeho stranu. Tato bitva prakticky zvrátila dosavadní dominance Habsburků v říši a zabránila hrozící rekatolizaci severního Německa. Cesta k Lützenu a konečnému patu Úspěch u Breitenfeldu otevřel Švédům cestu hluboko do nitra Německa, což nakonec vedlo až k obsazení Mnichova a Prahy. Nicméně toto vítězství také donutilo císaře Ferdinanda II. povolat zpět do služby kontroverzního stratéga Albrechta z Valdštejna. Ten jako jediný dokázal švédský postup zpomalit a připravit půdu pro krvavou bitvu u Lützenu o rok později, kde sice Švédové opět zvítězili, ale za cenu života svého krále Gustava Adolfa. Odkaz Breitenfeldu v dějinách Breitenfeld zůstává v dějinách vojenství zapsán jako moment, kdy se zrodila moderní armáda. Švédský model organizace a disciplíny se stal vzorem pro ostatní evropské mocnosti na další dvě století. Pro české země měl výsledek bitvy hořkosladkou příchuť – sice přinesl naději exulantům po bitvě na Bílé hoře, ale zároveň znamenal další desetiletí pustošení českého území cizími vojsky během nekonečné opotřebovávací války.

Další informace: 152. illinoiský pěší pluk.