Florencio Murillo

Florencio Murillo: Zapomenutý bojovník z panamské džungle Florencio Murillo byl panamský rolnický partyzán, který na počátku 20. století bojoval v řadách Kolumbijské liberální strany během krvavé Tisícidenní války. V době, kdy se Panama stále ještě nacházela pod kolumbijskou nadvládou, se Murillo stal jedním z mnoha „cholos“ – venkovanů a mesticů, kteří vyměnili mačety za pušky, aby se postavili konzervativnímu režimu v Bogotě. Jeho působení bylo úzce spjato s legendárním generálem Victorianem Lorenzem, který vedl domorodé a rolnické oddíly v provinciích Coclé a Veraguas. Murillo a jeho spolubojovníci neusilovali pouze o politické vítězství liberálů, ale především o sociální spravedlnost, pozemkovou reformu a ukončení vykořisťování ze strany centrální vlády. Pro tyto muže nebyla válka jen abstraktním soubojem ideologií, ale bojem o samotnou existenci a důstojnost na vlastní půdě. Život v partyzánských oddílech byl nesmírně krutý. Bojovníci se museli spoléhat na dokonalou znalost neprostupné džungle, kde vlhkost, tropické nemoci a nedostatek zásob zabíjely stejně spolehlivě jako nepřátelské kulky. Murillo se účastnil bleskových přepadů a partyzánské taktiky „udeř a uteč“, která konzervativním vládním vojskům působila značné ztráty. Právě tito rolničtí vojáci tvořili páteř liberálního odporu na šíji, přestože byli často přehlíženi městskými elitami své vlastní strany. Konec Tisícidenní války v roce 1902 však pro lidi jako Murillo nepřinesl vytoužený triumf. Přestože liberálové vyjednali mír (smlouva z Wisconsinu), jejich rolničtí spojenci byli zrazeni. Poprava Victoriana Lorenza v roce 1903 znamenala tragickou tečku za nadějemi panamského venkova. Florencio Murillo tak zůstává v historické paměti symbolem oné syrové, zapomenuté síly, která formovala dějiny Panamy těsně před jejím odtržením od Kolumbie a vznikem samostatné republiky.

Další informace: 101. těžký tankový prapor SS, 115th United States Congress.